Scéna.cz 

Výtvarné tipy 3. týden

Deset století architektury: Mariánské Lázně
Skvost světové lázeňské architektury uprostřed hlubokých lesů západních Čech (1998). Scénář a režie S. Radun. O léčivých pramenech, vyvěrajících v nepřístupném údolí, se vědělo poměrně dlouho. Na konci 18. století začal lékař tepelského kláštera Josef Jan Nehr studovat vlastnosti pramenů. Brzy se přesvědčil o jejich blahodárném působení na lidské zdraví. Právě jeho zásluhou byl roku 1808 postaven první lázeňský dům a místo dostalo název Mariánské Lázně. Klíčovou osobou v dalším rozvoji města byl opat kláštera Teplá Karel Kašpar Reitenberger, který investoval do lázeňské infrastruktury klášterní peníze. Pro Mariánské Lázně získal geniálního zahradního architekta Václava Skalníka. Ten nechal zasypat rokle, vysušit bažiny a založil nádherné parky, které mohou návštěvníci města obdivovat dodnes. Plán zástavby města vytvořil Jiří Fischer. Kolonáda nad Ferdinandovým pramenem z první poloviny 19. století se zachovala v původní podobě. Ve stejném stylu byla vybudována stavba nad Křížovým pramenem. Klasicistní styl je zachován i u další stavby nad Rudolfovým pramenem. Následující období se již vyznačuje romantickým historismem. O slohovou proměnu ve druhé polovině 19. století se zasloužil architekt Josef Schaffer, který do Mariánských lázní přinesl novorenesanční styl. Jeho nejznámější stavbou je dům Palladio. Pro náročné hosty byly od počátku 20. století přebudovávány lázeňské domy ve stylu novobaroka a počátků secese.
Už v době prvního stavebního rozvoje hostily lázně světové osobnosti, jako byl např. Johann Wolfgang Goethe. Mezi další slavné hosty můžeme počítat Fryderika Chopina, Johanna Strausse, Arthura Rubinsteina a další. Svoji letní dovolenou zde opakovaně trávil anglický král Edward VII. V roce 1904 ho v Mariánských Lázních s velkou slávou navštívil rakouský císař František Josef I.
Vysílání: 13.1., 13.30 hod., ČT2

Skvosty světového stavitelství: Mrakodrapy
Svět je plný výjimečných staveb, které udivují a inspirují. Za těmito architektonickými poklady lze najít touhu po kráse, vynalézavost a mnohdy i ojedinělé technologie. Australský dokumentární cyklus. Už od úsvitu civilizace jsou lidé posedlí budováním vysokých staveb. Snaží se tak zapůsobit na okolí, předvést své bohatství a moc. Díky své výšce údiv vzbuzovali pyramidy v Egyptě, katedrála z 11. století v anglickém Lincolnu je díky výšce hlavní věže vidět ze vzdálenosti čtyřiceti kilometrů. Dnes obdivovaná Eiffelova věž původně budila velké emoce a stavitelé mrakodrapů Manhattanu na přelomu devatenáctého a dvacátého století bojovali o světové prvenství. Ale výška všech budov dnes bledne před rozměry dubajského mrakodrapu Burj Khalifa.
Vysílání: 13.1., 17.40 hod., ČT2
Opakování: 15.1., ČT2

DOX – Za uměním
Dokument zachycuje příběh vizionářského kulturního prostoru DOX, jeho zakladatelů, umělců i výstav, které zrcadlí společenské proměny v posledních 15 letech. Režie J. Látal. Co se stane, když se někdo rozhodne v postkomunistické zemi nepostavit kanceláře nebo byty, ale galerii současného umění? Dokumentární film DOX – Za uměním sleduje příběh vzniku a vývoje Centra současného umění DOX – vizionářského prostoru, který za 15 let své existence výrazně zasáhl do české kulturní i společenské scény. Režisér Jan Látal nabízí divákům nejen portrét jedinečné instituce, ale i reflexi toho, jakou roli může umění hrát v době, kdy převládají ekonomická čísla nad hodnotami. Snímek se opírá o výpovědi zakladatele DOXu Leoše Války, a dalších významných osobností z oblasti umění, architektury a médií, stejně jako o bohatý archivní materiál a současné dění v galerii.
Ve filmu se prolínají příběhy výjimečných výstav, dramatický proces vzniku unikátní budovy, hledání vizuální identity i každodenní kontakt galerie s návštěvníky. Dokument tak není jen pohledem na jednu kulturní instituci – je to film o odvaze myslet jinak, o síle vize a o tom, co všechno dokáže umění změnit.
Vysílání: 14.1., 20.15 hod., ČT art
Opakování: 16.1., ČT art