Scéna.cz 

Výtvarné tipy 22. týden

Praha – Tři odstíny rozmanitosti
Miroslav Táborský představuje památky ČR nominované na zápis do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Režie J. D. Novák (Premiéra). Praha je označována za klenotnici stavebních slohů. Na malé ploše se zde vedle sebe nacházejí stavby z dob prvních Přemyslovců, budovy reprezentující královský majestát i příklady unikátní moderní architektury od prvorepublikových časů. I to byl důvod, proč se historické jádro Prahy objevilo na seznamu kulturního dědictví UNESCO. Kulturní bohatství Prahy se ale odráží i v další ambici o rozšíření stávajícího seznamu památek. Mezi aspiranty o vstup do prestižního klubu patří Břevnovský klášter z 10. století, legendami a tajemstvím opředený Letohrádek Hvězda a Müllerova vila, dům podle projektu provokujícího architekta Adolfa Loose, který byl dostavěn v roce 1930.
Vysílání: 07.6., 21.30 hod., ČT2
Opakování: 08.6., ČT2., 11.6., ČT2

Krajinou příběhů českých hradů známých i neznámých II (7/10)
Svět hradů a hradišť neustále přitahuje lidskou pozornost. Navštivme významné, méně zachovalé i mizející hrady, ale i místa, ze kterých již středověká sídla zmizela. Podívejme se v unikátních animacích, jak některá z nich vypadala v dobách své největší slávy. Druhá řada úspěšného cyklu. Režie M. Polák (Premiéra). Přestože je Rabí nejmohutnější zříceninou českého hradu, jeho vznik je dodnes obestřen mlhou tajemství a spekulací. Velhartice začal budovat Bohumil z Budětic na přelomu třináctého a čtrnáctého století a v jeho díle pak pokračovali otec a syn Buškové z Velhartic, jedny z nejproslulejších postav družiny krále a císaře Karla IV. Prácheň byla župním hradem, na němž sídlívali knížecí úředníci, kteří řídili správu kraje a vykonávali funkci popravců. Jen několik zdí, náznaky bývalých příkopů i valů a dobře patrná původní dispozice hradu, zbyly z rodového sídla pánů z Budětic. Kašovice se řadí mezi nejkvalitnější sídla své doby a určitá tajuplnost místa, kde stojí, přímo láká k jeho návštěvě. Zavlekovská tvrz je turisticky atraktivní a její romantická dostavba, která se velmi ohleduplně zachovala k původní stavbě, jí dodala na monumentálnosti a malebnosti. Malý horažďovický hrad byl zbudován spolu s opevněním města okolo roku 1279. Jeho dispozice představuje hrad s útočnou věží, který je v úpravě pro potřeby městské obrany ojedinělý. V krajině zaniklých hradů se pokusíme vypátrat, kde stávaly Petrovice a Hrad pod Hrnčířem.
Vysílání: 10.6., 10.25 hod., ČT2
Opakování: 13.6., ČT2., 16.6., ČT2

Kaple – duše rodů: Křivoklát
Proměny našich hradů a zámků z pohledu historie, architektury a duchovního života šlechty (2016). Režie M. Rozbrojová. Křivoklát – podle zákoníku Karla IV. jeden z nezcizitelných královských hradů, centrum nejvýznamnějšího loveckého revíru v dobách Přemyslovců, královské vězení politických i duchovních odpůrců a také slavného alchymisty Edwarda Kelleyho. Místo, spojené s řadou pověstí a legend, ale také s počátky české státnosti a církve. Zdejší královská kaple může posloužit i jako zrcadlo vývoje křesťanské víry v českých zemích. Kaple korunování Panny Marie na královském hradě Přemyslovců a Jagellonců je nádherným dílem pozdní vladislavské gotiky. Vladislav Jagellonský ji nechal přestavět na přelomu 15. a 16. století. Od historika Libora Jána a historika umění Jana Royta se dozvíme o duchovním životě majitelů hradu i o stavebních proměnách kaple.
Vysílání: 11.6., 13.55 hod., ČT2
Opakování: 14.6., ČT2

S profesorem Františkem Dvořákem za klasiky českého výtvarného umění
Zakladatel novodobého českého sochařství Josef Václav Myslbek (2010). Kamera a režie J. Hojtaš. Dnešní vyprávění začne pan profesor Dvořák na Vyšehradě, kde stojí slavná sousoší J. V. Myslbeka, která vytvořil na motivy z dávné české mytologie, jak ji tehdy prezentovaly Rukopis královédvorský a Rukopis zelenohorský. Dozvíme se o osudech Myslbekovy účasti na výzdobě Národního divadla i to, jak velký český sochař komentoval návštěvu Augusta Rodina ve svém pražském ateliéru.
Vysílání: 08.6., 00.40 hod., ČT art
Opakování: 11.6., ČT art., 12.6., ČT art

Architektura (4/13)
Jan Brinkman a továrna Van Nelle v Rotterdamu. Na přelomu devatenáctého a dvacátého století byla firma Van Nel, holandská společnost se stoletou tradicí v plném rozkvětu. Zpracovávala tabák, kávu a čaj. Továrna ve starém přístavu už nestačila a urbanistická situace Leuvehavenu nedovolovala její rozšíření. Až v roce 1924 rozhodlo vedení o výstavbě nové továrny mimo město. Místo bylo zvoleno s ohledem na velký vodní kanál, který s pozemkem hraničil, a na blízkost železniční tratě Paříž-Amsterdam, ve které se plánovalo vybudování přípojky. K tomu však nikdy nedošlo. Za železniční tratí byly postaveny sociální byty pro dělníky. Továrna vyrostla hned vedle kanálu, byl pro ni nezbytný. Lodě po něm převážely suroviny, které se do Rotterdamu dopravovaly po moři.
Vysílání: 11.6., 22.35 hod., ČT art
Opakování: 14.6., ČT art., 16.6., ČT art