Poe - vykročení dalším směrem
autor: Vojta Brtnický
zvětšit obrázekLaterna magika uvádí nový titul POE, choreografický večer Lenky Vágnerové inspirovaný textem amerického literáta Edgara Allana Poea, zejména jeho texty HAVRAN, povídkou JÁMA A KYVADLO a dalšími. Tyto na jevišti zaznívají v interpretaci Vladimíra Javorského a Terezy Marečkové. Spolu s nimi ovládá jeviště tanečník Ondřej Vinklát. Inscenace sice ne vždy drží pohromadě, ale představuje místy silný divácký zážitek a to zejména díky použití zajímavých technologií - zvuku, světla i robotů a choreografii na jednokolkách (podobných inmotion). V popředí stojí kvalitní přednes obou herců i skvělé výkony tanečníků.
V úvodu se v hledišti rozezní tlukot srdce. Tanec doplňuje hudba a projekce Ivana Achera, světelný design Michala Kříže a zvukový design Eva Hamouzové. Autorkou výpravy je Eva Jiřikovská.
Diváky čeká nejen zajímavá interpretace, ale zejména zážitek z vizuálního provedení. Ke slovu přichází technika. Například scéna, kdy krysy ohryzávají nešťastníkovi pouta jsou dálkově řízení roboti. O napětí není rovněž nouze. Zejména první ostrý střih - kdy se scénou prožene kyvadlo. Kombinace textu a choreografie není vždy vhodně řešená. Na diváka se chrlí různé režijní nápady (hromada knih a obracení listů pomocí zahradního fukaru, nebo využití prosklených částí scény coby uzavřeného prostoru akvária, kdy můžeme neustále pozorovat dění uvnitř…). Bezesporu k úchvatným patří synchronizovaná choreografie na jednokolkách. A to už se dostáváme do nového pojetí ztvárnění jevištního pohybu. Nemyslím si, že když se tanečníci pohybují pomocí elektro jednokolek, že to mají snazší a jednodušší, naopak synchronizace stejné rychlosti a trasy pohybu je dle mého složitější než koordinace pohybu prostřednictvím svalů.
Problémem je místy až nesourodost jednotlivých pasáží, jistá roztříštěnost ve volbě výrazového jazyka. Představení chybí ucelenost a kompaktnost. Místy může mít divák dojem, že se jedná o samostatná akrobatická čísla. Jedinou spojkou může být strach nebo napětí. Jedním z takových míst je zpracování povídky MASKA ČERVENÉ SMRTI. Kníže Prospero v podání Ondřeje Vinkláta pořádá bál. Jednotliví tanečníci vstupují na scénu v různých avantgardních, postmoderních nebo bizarních kostýmech, kdy divák neví co dřív: věnovat se barevnosti, pohybu nebo tvaru daných kostýmů? Tady dle mého už se výtvarná stránka povyšuje nad umělecké pojetí celku a není až tak moc v souladu s celkovou koncepcí. Nebo se jedná o nadčasové výtvarné pojetí, které nemusí všichni diváci vstřebat a přijmout.
Hudba Ivana Achera je skutečně zneklidňující. Temné a tíživé zvuky dávají klidu diváka zabrat. Naopak zvyšují napětí v souladu s textem a pohybem. Industriální tóny zahušťují atmosféru na maximum. Ve výsledku bude inscenace Poe určitě diskutabilní. Choreografka Lenka Vagnerová nabízí zajímavé pohybové řešení a kontrast pohybu a textu. Toho ale mohlo být méně. Laterna Magika vykročila dalším směrem.
www.narodni-divadlo.cz
TIP!
Časopis 17 - rubriky
Časopis 17 - sekce
DIVADLO
Nová výzva Kašpar.Dramatik
Spolek Kašpar je soubor, který je již více jak třicet let etablovaný na české divadelní scéně. Aktuálně hraje celý článek
HUDBA
Zemřel Dušan Grúň
Zemřel slovenský legendární zpěvák Dušan Grúň (*26. 5 1942 - †22. 4. 2024). Narodil se v Žilině, ale jeh celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Pavel Soukup získává Cenu za mimořádný přínos
Cenu za mimořádný přínos v oblasti audioknih a mluveného slova za rok 2023 získává Pavel Soukup. Český herec m celý článek