zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Orfeus v nastudování Curyšské opery

Orfeus

autor: Česká televize  

zvětšit obrázek

Orfeus
Legendární operní dílo C. Monteverdiho v inscenaci J.- P. Ponella. Účinkují: Ph. Huttenlocher, D. Turban, T. Schmidt, R. Hermann, G. Linos, W. Gröschel a další. Monteverdiho ensemble Curyšské opery řídí N. Harnoncourt. Opera – nebo lépe řečeno hudební báje – L’Orfeo Claudia Monteverdiho byla od své únorové premiéry v mantovském Palazzo Ducale v roce 1607 považována za něco zásadního, co zahajuje novou a jinou epochu hudebního dramatu. Claudio Monteverdi vydal za podpory rodu Gonzagů nové hudebně dramatické dílo o dva roky později tiskem, který po mantovské premiéře šířil slávu Orfea po celé Itálii a později i dále za Alpami. Vznikl tak prototyp budoucí partitury – místy jen náznakové, místy spoléhající na vžité konvence a jindy zase exaktní a blízké našemu pojetí.

Během druhé poloviny 17. a prakticky až do konce 19. století byl Monteverdiho Orfeus vnímán jako dílo knižní, o němž se dočteme v dějinách hudby. Nikdo jeho zvukovou podobu vlastně neznal. S procesem obnovy historické hudby se v průběhu minulého století stalo jedním z nejčastěji připomínaných, diskutovaných i nahrávaných hudebně dramatických děl rané opery. O co v příběhu jde? Nymfy a pastýři oslavují svatbu Orfea a Eurydiky. V lese zpívá Orfeus stromům a zvířatům, vtom ho ale přeruší žena – posel, italsky La Messagera, se zprávou o Eurydičině smrti. Orfeus chce Eurydiku najít a sestoupí proto do Hádu, říše mrtvých, a chce si vyprosit svoji manželku zpět. Odvést si ji může, ale pod podmínkou, že se cestou zpět ani jednou neohlédne. Bylo ironií osudu, že v té době zemřela Monteverdiho manželka, zpěvačka Claudia Cattaneo, matka dvou skladatelových synů. Nad čtyřicetiletým Claudiem Monteverdim se začaly stahovat mraky starostí existenčních i osobních. Už se podruhé neoženil, zůstal zbývajících 36 let osamoceným vdovcem. Dílo autora, kterého dnes vnímáme jako zakladatele operního žánru, uvádíme v nastudování Curyšské opery pod taktovkou Nikolause Harnoncourta. Autorem jevištní podoby je jeden z nejvýznamnějších operních režisérů 70. a 80. let minulého století, Jean-Pierre Ponelle, který pak podle své curyšské inscenace natočil televizní film. Nechť je toto dílo i připomínkou vynikajícího dirigenta N. Harnoncourta, který zemřel na jaře roku 2016.
Vysílání: 24.8., 00.55 hod., ČT art

12.8.2019 13:08:19 Redakce | rubrika - Z éteru

Časopis 17 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Bastard (Městské divadlo Brno)

Články v rubrice - Z éteru

Rok české hudby – Smetana 200

Bedřich Smetana

Ecce Homo Bedřich Smetana
Pohnutý život a geniální dílo velikána české hudby 1824–1884 v dokumentu Ma ...celý článek


Z první řady: Rusalka z Toulouse

Rusalka z Toulouse

A. Dvořák: Rusalka z Toulouse
Lyrická pohádka o třech dějstvích na libreto J. Kvapila v podání souboru Théa ...celý článek



Časopis 17 - sekce

DIVADLO

Hádka o umění v divadle Reduta

Petr Kubes, Petr Bláha a Pavel Čeněk Vaculík (Obraz)

Slavná komedie Yasminy Rezy Obraz slaví 30 let. A nemohla si dopřát lepší oslavu než premiéru26. 4. 2024 od 19 celý článek

další články...

HUDBA

HDK uvádí muzikálovou pohádku Zlatovláska

Zlatovláska (Hudební divadlo Karlín)

Hudební divadlo Karlín uvádí muzikálovou pohádku Zlatovláska režii v Filipa Renče. Na jevišti Malé scény HDK z celý článek

další články...

LITERATURA/UMĚNÍ

Audioknihou roku 2023 se staly memoáry

Vlastní životopis

Vítězem ankety Audiokniha roku 2023 se stala memoárová kniha Vlastní životopis spisovatelky Agathy Christie na celý článek

další články...