zvláštní poděkování
Volný.cz

Orfeus v nastudování Curyšské opery

Orfeus

autor: Česká televize  

zvětšit obrázek

Orfeus
Legendární operní dílo C. Monteverdiho v inscenaci J.- P. Ponella. Účinkují: Ph. Huttenlocher, D. Turban, T. Schmidt, R. Hermann, G. Linos, W. Gröschel a další. Monteverdiho ensemble Curyšské opery řídí N. Harnoncourt. Opera – nebo lépe řečeno hudební báje – L’Orfeo Claudia Monteverdiho byla od své únorové premiéry v mantovském Palazzo Ducale v roce 1607 považována za něco zásadního, co zahajuje novou a jinou epochu hudebního dramatu. Claudio Monteverdi vydal za podpory rodu Gonzagů nové hudebně dramatické dílo o dva roky později tiskem, který po mantovské premiéře šířil slávu Orfea po celé Itálii a později i dále za Alpami. Vznikl tak prototyp budoucí partitury – místy jen náznakové, místy spoléhající na vžité konvence a jindy zase exaktní a blízké našemu pojetí.

Během druhé poloviny 17. a prakticky až do konce 19. století byl Monteverdiho Orfeus vnímán jako dílo knižní, o němž se dočteme v dějinách hudby. Nikdo jeho zvukovou podobu vlastně neznal. S procesem obnovy historické hudby se v průběhu minulého století stalo jedním z nejčastěji připomínaných, diskutovaných i nahrávaných hudebně dramatických děl rané opery. O co v příběhu jde? Nymfy a pastýři oslavují svatbu Orfea a Eurydiky. V lese zpívá Orfeus stromům a zvířatům, vtom ho ale přeruší žena – posel, italsky La Messagera, se zprávou o Eurydičině smrti. Orfeus chce Eurydiku najít a sestoupí proto do Hádu, říše mrtvých, a chce si vyprosit svoji manželku zpět. Odvést si ji může, ale pod podmínkou, že se cestou zpět ani jednou neohlédne. Bylo ironií osudu, že v té době zemřela Monteverdiho manželka, zpěvačka Claudia Cattaneo, matka dvou skladatelových synů. Nad čtyřicetiletým Claudiem Monteverdim se začaly stahovat mraky starostí existenčních i osobních. Už se podruhé neoženil, zůstal zbývajících 36 let osamoceným vdovcem. Dílo autora, kterého dnes vnímáme jako zakladatele operního žánru, uvádíme v nastudování Curyšské opery pod taktovkou Nikolause Harnoncourta. Autorem jevištní podoby je jeden z nejvýznamnějších operních režisérů 70. a 80. let minulého století, Jean-Pierre Ponelle, který pak podle své curyšské inscenace natočil televizní film. Nechť je toto dílo i připomínkou vynikajícího dirigenta N. Harnoncourta, který zemřel na jaře roku 2016.
Vysílání: 24.8., 00.55 hod., ČT art

12.8.2019 13:08:19 Redakce | rubrika - Z éteru

Časopis 35 - rubriky

Archiv čísel

reklama

The Met: Live in HD

Články v rubrice - Z éteru

Taneční film Enter Achilles

Enter Achilles

Enter Achilles
Taneční film podle inscenace britského divadla DV8. Choreografie Lloyd Newson. Režie Clara v ...celý článek


Hudební tipy 36. týden

Leonard Bernstein o hudbě

Česká filharmonie – Zahajovací koncert 124. sezony
Dnešní večerní koncert z pražského Rudolfina. Skla ...celý článek


Marie Podvalová zpívá národní písně

Marie Podvalová

Marie Podvalová zpívá národní písně
Pěvkyně, od jejíhož narození uplyne právě dnes 110 let, interpretuje pí ...celý článek



Časopis 35 - sekce

DIVADLO

Úsměvy Carmen Mayerové

Carmen Mayerová

Úsměvy Carmen Mayerové
Dnes J. Hanzlík přivítá herečku a zpěvačku, která v nadcházejících dnech oslaví své celý článek

další články...

HUDBA

Píseň na Rudolfa III

Píseň na Rudolfa III

Píseň pro Rudolfa III.: Dinosaurus
Nedobrovolně poslední příběh kultovního seriálu o životě a snění řezníka celý článek

další články...

LITERATURA/ UM?NÍ

11. září 2001

Po stopách 11. září (1/2)
Jak to doopravdy bylo. Historie největší teroristické akce v dějinách. Americký f celý článek

další články...