Záznam představení Brittenova Billyho Budda
autor: Scena.cz
Vídeňská opera vydala na třech CD v rámci své edice Wiener Staatsoper Live záznam představení Brittenova Billyho Budda z 12. února 2001. Takový nahrávací počin má své výhody i nevýhody. Interpretační a zvuková preciznost se sice nevyrovná studiovým snímkům, na druhé straně z takové nahrávky získáme dobrý přehled o hudební úrovni představení jako takového. Nejde o sestřih z několika představení, ale o záznam jednoho jediného. Ve světle této skutečnosti je nutno konstatovat, že Vídeňská státní opera zůstává světovou interpretační mekkou. V sestavě představitelů hlavních rolí nejsou žádné pěvecké superhvězdy, přesto jde o soubor technicky skvěle vybavených, barevně i výrazově vyspělých pěvců. V bookletu se o nich bohužel nic nedočteme. Kromě obsahu opery tu najdeme článek o historii provádění Brittena ve Vídeňské státní opeře a rozbor hudební struktury opery. Nikoli její text.
Brittenův Billy Budd je opera hodně odlišná od Petera Grimese. Britten se tu hodně vzdálil od svého melodického neoklasicistního stylu. Převládá konverzační, recitativní styl, v orchestru převažuje zvukomalebná funkce. Harmonický jazyk je mnohem ostřejší než v Brittenových nejslavnějších skladbách. Nejblíže má Billy Budd ke Zneuctění Lukrécie, ovšem ve mnohem větší stopáži i obsazení orchestru. Přestože je nahrávka po zvukové a technické úrovni obdivuhodně barevná, je dosti těžké naučit se nevnímat dupání, šramoty a nechtěné stereoefekty vyplývající z pohybu postav po jevišti. V této souvislosti člověka nemůže nenapadnout otázka, zda měl titul opravdu vyjít na CD a nikoli na DVD. I vlastní hudba opery jednoznačně počítá s jevištní akcí a bez vizuálních dojmů se při ní občas těžko udržuje pozornost. Občas jsem měl pocit, že poslouchám spíše jakýsi „soundtrack“ opery, než operu v plném smyslu toho slova. Na druhou stranu je třeba ocenit, že firma Orfeo, navzdory krizi hudebního průmyslu, sáhla po titulu, který nepatří k vydavatelskému mainstreamu.
Benjamin Britten – Billy Budd, opera o třech aktech op. 50, Neil Shicoff, Bo Skovhus, Eric Halfvarson, Robert Bork, Wolfgang Bankl, John Dickie, Sbor a orchestr Wiener Staatsoper, řídí Donald Runnicles (C) 2003
Lukáš HurníkTIP!
Časopis 18 - rubriky
Články v rubrice - CD boxy
Jan Šikl vydává kompilaci scénické hudby
Skladatel, aranžér a multiinstrumentalista Jan Šikl vydává dvě alba, na kterých zkompiloval výběr ze své dosav ...celý článek
Časopis 18 - sekce
DIVADLO
Toyen - Všechny barvy samoty v Divadle Kolowrat
„Toyen se mi už mnoho let vrací do myšlenek i do srdce…. je jako sen, stále vám uniká a brání se d celý článek
HUDBA
Ivan Hlas – 70
Ivan Hlas – Pramínek času
Muž mnoha profesí a jedna z legend české hudební scény Ivan Hlas se u příle celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Fotografie Miloše Budíka v Praze
Muzeum města Prahy navazuje na výstavu Muzea města Brna Miloš Budík – Jsem fotograf, a představí hlavním celý článek