Zemlinského kvarteto: Společné představení s PKB je pro nás fascinující a inspirující…
autor: archiv
zvětšit obrázekPražský komorní balet uvede v neděli 21. května 2017 v Divadle na Vinohradech exkluzivní večer s názvem 3 české kvartety. Inscenace, jejíž premiéra byla v roce 2014 uvedena při příležitosti uplynutí 50 let od založení souboru Balet Praha, předchůdce Pražského komorního baletu, představí tři choreografy různých generací, kteří tvořili na hudbu význačných českých skladatelů – Pavla Šmoka, Mária Radačovského a Hanu Polanskou Turečkovou. Slavnostní ráz celého večera navíc podtrhne živá hudba v podání Zemlinského kvarteta. A nejen na toto představení jsme se mailem ptali jednoho ze členů hudebního tělesa, violisty Petra Holmana.
Přiznám se, že bych se teď asi mohl neutrálně rozepsat o tom, že balet je úžasný atd., jak to dělají politici, když nechtějí přímo odpovědět na otázku, ale korektní odpověď je jiná – na balet nechodím… Je to pro mě něco, k čemu jsem až do spolupráce s Pražským komorním baletem jaksi během života nebyl přiveden, ať už rodiči, životní partnerkou či náhodou. Byla to pro mě vždy jakási vzdálenější planeta jako třeba maďarský jazyk, občas na to někde narazíte, ale vůbec netušíte, o co doopravdy jde. (úsměv) Takže pro mě osobně je těch několik let, co hrajeme s Pražským komorním baletem, v tomto ohledu poznáváním něčeho nového, velmi pěkného a příjemného.
Ale tohle zase ano, fungujete-li v jakémkoliv oboru české kultury, musíte vědět, kdo to byl Pavel Šmok! První dojem je - legenda… Povídal jsem si s muzikanty v různých zemích, a když jsme vyprávěli o našem baletním působení a zmínili jméno pana Šmoka, mnozí z nich přikyvovali, ano, známe… Osobně jsem jej nikdy nepotkal, ale měl jsem tu čest s ním jednou hovořit po telefonu, když se v rámci přípravy představení Tří českých kvartetů vybírala hudba pro novou choreografii Mária Radačovského. Popovídali jsme si o hudbě, o možnostech, které kvarteto nabízí… Nebyl to dlouhý rozhovor, ale měl jsem po jeho konci takový vznešený pocit…
Možná raději zalovte v archivech PKB… Pokud se nepletu, tak první představení, které jsme s Pražským komorním baletem připravovali, byla Zjasněná noc A. Schönberga. Hráli jsme ji mj. v Ostravě na Janáčkově Máji, může to být nyní tak šest až sedm let…?
Ze strany Pražského komorního baletu. Obecně vzato, myšlenka baletního představení s živou komorní hudbou není zdaleka nová, ba naopak, pokud vím, tak již slavné Smetanovo kvarteto působilo s Mistrem Šmokem a s PKB (Janáček, Smetana). Takže když vedení souboru dospělo k závěru, že by chtělo obnovit tento typ představení, vzpomněli si na nás, a my jsme jim za to velmi vděční. (úsměv)
Pro nás je celkově vzato baletní způsob práce poněkud odlišný od naší přípravy. My máme jasně dané noty, které se naučíme, společně nacvičíme, přidáme náš osobní hudební vklad a pak de facto můžeme tuto hudbu zahrát víceméně kdykoliv kdekoliv… Takže při práci s baletem poznáváme jiné způsoby a možnosti přípravy na představení. Mám-li být konkrétní, tak největším rozdílem pro nás je generální zkouška. My máme v takovouto chvíli před koncertem již nacvičeno, takže zkoušíme tak nejvýše 15-20 minut, abychom poznali akustiku sálu, a pak již šetříme síly na koncert. Byl by to i případ zmíněného baletního představení, neboť všechna tři díla velmi dobře známe a hrajeme je již celkem dlouho. Naopak pro balet je logicky klíčový prostor, ve kterém se představení koná, a proto se představení pokaždé na generálce projíždí celé… Pro nás to je nezvyklé a přiznám se, že dosti unavující, takže v pro nás nejtěžší větě, tj. poslední části Smetanova kvartetu, která přichází až úplně nakonec, již „máme dost“, protože v tu chvíli již de facto končíme náš šestý kvartet za odpoledne a večer… Ale respektujeme, že se jedná v principu o baletní přestavení a tanečníkům samozřejmě vždy zahrajeme, cokoliv si budou přát. (úsměv)
Organizátorem a hlavním impulsem našich představení je Pražský komorní balet, čili je to otázka spíše na ně… Přeci jen je snazší pro balet si pozvat kvarteto, než pro kvarteto si pozvat balet. Ale jisté je jedno – naše společné představení je pro nás fascinující a inspirující, velmi nás to baví a budeme jen rádi, pokud PKB přijde s nějakým novým projektem, ve kterém se budeme moci angažovat.
Určitě ano, třeba náš velký sen bylo vždy zahrát si ve Wigmore Hall v Londýně, což je nejlepší a nejprestižnější komorní sál v Evropě… ale to už jsme si splnili, už jsme tam několikrát hráli, a dokonce tam jedeme znovu teď koncem května. Další by tedy mohla být třeba Carnegie Hall v New Yorku… A pak je také vždycky svátek, když má člověk možnost si zahrát kvintet s vynikajícími hráči nebo spolupracovat se skvělými lidmi.
Teď máme zrovna trochu volněji, ale na konci května hrajeme právě v Londýně. Potom v létě se náš kalendář zase zaplní. Jedeme na několik festivalů do Francie a do Německa, budeme učit na tradičních kursech komorní hudby v Belgii a zejména v srpnu to bude krásné - prožijeme svůj debut v další prestižní evropské lokaci – ve známé koncertní síni Concertgebouw Amsterdam.
TIP!
Časopis 13 - rubriky
Časopis 13 - sekce
DIVADLO
Cesta dlouhým dnem do noci v Dlouhé
V sobotu 23. března 2024 uvedou v Divadle v Dlouhé druhou premiéru letošní sezony Cestu dlouhým dnem do noci E celý článek
HUDBA
Habana Social Club poslední jízda v Praze a Brně
Skvělá hudba, vášnivý tanec a jedinečný příběh života na karibském ostrově. Hvězda kubánských nocí, skupina Ha celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Výtvarné tipy 13. týden
Velechrám v Ulmu – nejvyšší kostel světa
Staleté osudy a současný život výjimečné gotické stavby. Něm celý článek