Prometheovi lidé aneb Moc hudby a tance
autor: archiv
zvětšit obrázekBeethovenův heroicko alegorický balet Die Geshöpfe des Prometheus se nyní objevil na českém jevišti. V podobě blízké originálu jej pod názvem Prometheovi lidé aneb Moc hudby a tance nastudovala choreografka a režisérka Helena Kazárová, na še největší znalkyně barokního tance a barokního hudebního divadla, se souborem Hartig Ensemble a Musica Florea. Světová premiéra se konala 2. července v zámeckém divadle ve Valticích při příležitosti zahájen Letní školy staré hudby 2016.
Svou historickou premiéru měl balet 28. března 1801 ve Dvorském divadle ve Vídni. Choreografii k němu vytvořil Beethovenův vrstevník Salvator Vigano (1796 – 1821), jeden z nejobdivovanějších tanečníků v tehdejší době, který se svou ženou Marií Medinou pořádal představení po celé Evropě a zastavil se i v Praze.
Beethoven a Vigano si vzali za podklad mýtus o Prométheovi v podobě, kterou mu vtiskl J.W. Goethe ve fragmentu stejnojmenné básně z roku 1773, tak jak jej tehdy vykládali osvícenci. Všeobecně známý příběh o tom, jak Prométheus přinesl lidem oheň, je chápán jako mystérium o psychickém vývoji člověka, o zrání lidské duše.
Stvořitelem prvních lidí je Prométheus (Václav Janeček). Nedaří se mu ale hned své dva výtvory vymodelované z hlíny oživit ohněm, který jim přináší z Olympu. Zklamán neúspěchem se je rozhodne zničit. V tom zasahuje rozverný bůžek Pan (Ladislav Beneš), který přihlíží z různých úkrytů a jako rtuť a se míhá po jevišti. Navrhuje lepší cestu než zánik - požádat o pomoc boha Apollóna (Miroslav Urban) a jeho Múzy. Muž a žena (Jiří Jelínek a Jaime Reid) - „nazí“ v tělových trikotech a zakryti závojem - se zatím neohrabaně potácejí jako loutky, co chvíli hrozí, že se neudrží v těžišti a skácí se k zemi.
Jako první je povolána Apollónem Múza hudby Euterpé (Barbora Dastychová) a ta svou hrou na lyru, harmonií a rytmem, v nich začíná probouzet první lidské pocity. Úspěšně pokračuje v „polidšťování“ Múza tance Terpsichora (Blanka Ferjentsik Wernerová), pohyb bytostí se stává koordinovaný a lidsky půvabný. K životu je třeba vedle krásy a harmonie také odvaha a statečnost a umění bojovat - v tom bytosti vyučí Minerva a Mars. Radost z pokroku lidských bytostí naruší Melpoméne – Múza tragédie. Připomene v tragickém výstupu, že i hrůza a smutek jsou součástí života končícího smrtí. Bytosti si tak prožijí a vyzkouší vše, čeho je třeba a završují své učení společně se všemi v bakchickém tanci, v němž se pro ně otevírá další stupeň vývoje skrze vzájemné milostné okouzlení.
Děj členěný na 16 obrazů probíhá na hlubokém jevišti s nápodobou historických barokních kulis - jsou součástí obnovené barokní jevištní mašinérie, z níž byla využita i propadliště. Dobový je taneční výrazový materiál - krokové variace, pohyb paží, symbolická významová gesta prstů. Nohy tanečnic se nezdvihnou do většího než šedesáti stupňového úhlu a neodpoutají se při poskocích od pódia výše než několik centimetrů. Ani by jim to nedovolily dlouhé šaty bohyň. Muži si již mohou dovolit několik mohutnějších skoků a rychlejších piruet. Zatímco všechny postavy si po dobu představení udržují svůj „styl“ , Prométheovi lidé to mají složitější. Musí přetvořit svou neohrabanost v ladnost, přivyknout hudbě a tanci a naučit se vystupovat s lidskou důstojností. K tomu jim napomáhají také bílé antické řízy.
I když všichni interpreti zvládli dobře své role (až na malé chybičky), byl největším hrdinou podle děje i výkonu s nejvybroušenějším projevem Václav Janeček jako Prométheus.
Pohádkové vizualitě scény (kostýmy - Roman Šolc, scéna Václav Krajc a Jiří Bláha) - reji barevných božských rób a lesku zbraní a zbroje ve stylizovaném prostředí „barokní“ krajiny se nebylo možné jen tak v klidu oddávat, protože ji neustále atakovala a přehlušovala mocná Beethovenova hudba v podání Musicy Florey s dirigentem Markem Štrynclem.
Množství postav a jejich aktivity by bez četby programu bylo nesnadné pod barvitými obrázky identifikovat. Ale podle příkladu Prométheova, to co nebyl schopen ve spatřeném rozeznat intelekt, „oživily“ ve vědomí pozorovatele Můzy. A tak asi nebyl nikdo, kdo by odcházel z představení bez pocitu krásného a příjemného zážitku.
TIP!
Časopis 17 - rubriky
Časopis 17 - sekce
DIVADLO
Nová výzva Kašpar.Dramatik
Spolek Kašpar je soubor, který je již více jak třicet let etablovaný na české divadelní scéně. Aktuálně hraje celý článek
HUDBA
Zemřel Dušan Grúň
Zemřel slovenský legendární zpěvák Dušan Grúň (*26. 5 1942 - †22. 4. 2024). Narodil se v Žilině, ale jeh celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Fotografie Miloše Budíka v Praze
Muzeum města Prahy navazuje na výstavu Muzea města Brna Miloš Budík – Jsem fotograf, a představí hlavním celý článek