zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Dmitrij Hvorostovsky – nefalšovaným tahákem koncertní sezóny

Dmitrij Hvorostovsky

autor: Z webu   

zvětšit obrázek

Kulturní sezóna se pomalu blíží k závěru. Červen je většinou ve znamení únavy ze strany diváků i umělců. Pomalu se začínají rozjíždět letní produkce, hudební open air akce nevyjímaje. Není proto divu, že pokud má někdo přitáhnout příznivce koncertní vážné hudby do sálu jako je Smetanova síň Obecního domu, musí to být skutečně špička v oboru. Takovým tahákem se stal Dmitrij Hvorostovsky. „Sibiřský baryton“, jak se zdůrazňuje v jeho životopise, a patřičná hrdost je v jeho případě na místě, dokázal zaplnit zmíněný koncertní sál v sobotu 18. června 2016 do posledního místa. Kombinace charismatického vzhledu a velmi precizního výkonu dělá své. Ženský element reprezentovala Dinara Alieva (soprán). Klimatizace měla co dělat, aby udýchala emotivně vyburcované publikum. K výrazným sólistům přirozeně patřil orchestr na stejné úrovni, a tím těleso PKF – Prague Philharmonia určitě je. To předvádí nejen na svých kmenových koncertech, ale mimo jiné to dokázal před několika dny při zahajovacím koncertu Smetanovy Litomyšle. V čele tohoto soukolí stála rovněž jednička – dirigent Constantine Orbelian.

Dramaturgie nabídla skutečné skvosty z operní literatury, které pokrývaly nejen kořeny Dmitrije Hvorostovského, ale zejména hlasové možnosti obou interpretů. Upřímně -galakoncert přímo vybízel k dramaturgii typu předvedení pěvecké techniky. Pokud se dobrý výběr repertoáru spojí s procítěným podáním, mistrným vedením orchestru, pak se skutečně můžeme přiklonit k označení vrchol koncertní sezóny v Praze. To, že operní star přitáhne i publikum ne příliš zdatné ve znalostech operních kusů, ale spíše magneticky přitahované proslulostí interpreta, to už je jen pomyslný kaz, za který interpret nemůže.

Overtura z opery Norma Vincenza Belliniho otevřela takřka pohádkový večer. Patřičnou gradaci zajistilo kaskádovité kupení náročnosti árií. Pucciniho Edgar – árie Fidelia´s v podání Dinary Alievy toho byl důkazem. Napínání publika nebralo konce. Top Dmitrij se objevil ve třetím kuse – Aleko Sergeje Rachmaninova. Následné ovace neutuchaly. Postupně jsme si vyslechli orchestrální tanec z Čajkovského Sněhurky, Pucinniho Manon Lescaut árie Sola, Perdulta, Aabbandonata, mezihru ze stejnojmenné opery a závěr patřil duetu z La Traviaty, druhého jednání, Violetta a Germont. Violletu navštíví otec Alfreda Germont a žádá ji, aby se s Alfredem rozešla. Přesvědčí ji, ona napíše dopis na rozloučenou. Germont poznává, že Alfreda skutečně miluje. Lepší závěr první půlky večera nemohl ani být. Hloubka projevu zamilované Violetty v podání Dinary Alievy byla skutečně přesvědčivá. Dmitrij Hvorostovsky nezůstal v ničem pozadu.

Druhá část koncertu už byla pouze ve znamení Petra Iljiče Čajkovského (Evžen Oněgin, Piková dáma) a Giuseppe Verdiho (Síla osudu, Maškarní ples a La Traviata). Souznění Dmitrije Hvorostovského a dirigenta Constantina Orbeliana bylo přímo ukázkové. Není divu, že Orbelian je označován za dvorního dirigenta Hvorostovského. Dirigent vedl orchestr citlivě, s důrazem na podtržení hlasové ekvilibristiky obou sólistů. Zejména je třeba vyzdvihnout umění v gradaci, ta byla na stejné úrovni u hlasových i hudebních nástrojů. Publikum bylo svědkem úžasné rovnocennosti obou. PKF – Prague Philharmonia předvedla skutečně kvalitní výkon.

Příjemným osvěžením byl přídavek. Hvězdy si odskočily do operního světa – publikum bylo svědkem romantického podání árie z díla Johanna Strausse mladšího. Stálo to za to. Důstojná tečka. Hurá do nové sezóny a těšme se na další topové koncerty.

20.6.2016 23:06:36 Josef Meszáros | rubrika - Recenze