Scéna.cz 

Zrcadlení plné citu a radosti

Večer folklórních souborů nazvaný Zrcadlení se uskutečnil v neděli 19. října 2003 v Divadle u hasičů. Hosty večery byly dva soubory z Moravy, soubor Ondřejnica Stará Ves nad Ondřejnicí a Haná Velká Bystřice. Pražskou folklórní taneční scénu reprezentoval soubor Gaudeamus.
Oba soubory z Moravy mají 26-ti letou tradici. Vyhledávají zapomenuté písně a tance svého regionu a rekonstruují kroje podle archivních materiálů a dobových obrazů. V pěvecké, hudební ale i v taneční složce vedle sebe účinkují v pohodě jistě i někteří zakládající členové souboru právě tak jako mladí muzikanti či tanečnice, možná členové jedné rodiny.

Soubor Gaudeamus pracuje při Vysoké škole ekonomické v Praze a zaměřuje se na jevištní zpracování českého lidového umění. Tanečně je vlastně pokračovatelem souboru Chorea Bohemica, protože jeho choreografka Věra Fenclová pietně a s vlastním citlivým přínosem zachovává nádherné choreografie Aleny Skálové, bohužel navždy odešlé vedoucí souboru Chorea Bohemica.
Soubor má výbornou pěveckou složku a kvalitní, ale hlavně s úžasným zápalem hrající „muziku“, složenou z mladých nadšených muzikantů. Dramaturgie programu se snaží oslovit dnešní diváky propojováním lidových tradic se současností.

Podzimní tanec svými pohyby i kostýmy evokoval podzimní nostalgii a Byl ten pán potěšil jemný humorem. Kramářská píseň s flašinetem nám vyprávěla o Babě zlé. Pak přišli Ševci, kdy jsme viděli, že nejsou hranice mezi českým a moravským folklorem. Pilky, Dymák a Čeladenský nám připomněly, proč se Leoš Janáček nechal inspirovat těmito půvabně cudnými a melodickými a rytmickými tanci. Choreografie Martina Packa jsou vždy nabity humorem, takže splašení koníci či blešky roztřásli bránice diváků. A hospodyňky zase detailně viděly, jak se pečou vdolky. Závěrečné rozdováděné čarodějnice obou hostujících souborů byly dokladem toho, že lidová píseň a tanec jsou stálým zdrojem humoru, citu a radosti mezi lidmi.

Večer Zrcadlení nejen odrážel zvyky a tradice, ale citové vztahy, které nádherně pookřály v prostředí lidové hudby, poezie, zpěvu, tance a lidového humoru. Škoda, že mnozí „tvůrci umění“, „experimentátoři v oboru hudby a tance“, či choreografové, šokující diváky za každou cenu, nenavštíví někdy podobná představení, plná hudebních i citových nuancí.