Scéna.cz 

Klasická hudba 31. týden

Koncert ze Senátu
Komorní koncert ze zahrady Valdštejnského paláce v Praze (2003). Skladby L. van Beethovena, F. Schuberta a S. Rachmaninova hraje klavírista Victor Emanuel Monteton. Uvádí J. Novotná. Kamera J. Kadaňka. Režie A. Rezek
Na nočním komorním koncertu ve Valdštejnské zahradě v Praze se na pódiu před Salou terrenou představí mladý německý pianista a dirigent Victor Emanuel von Monteton. Na klavír začal hrát už ve třech letech a není bez zajímavosti, že mezi jeho první učitele patřil Jiří Malát z Prahy. Jeho dalšími pedagogy byli Peter Eicher v Mannheimu, Jonna Panula v Helsinkách a Olga Rissin-Morenova na Vysoké hudební škole v Karlsruhe, kterou absolvoval s vynikajícím prospěchem. Plavý eféb vybraného chování pochází ze staré francouzské protestantské šlechtické rodiny, která se usídlila v Německu už před 200 lety. Atmosféru komorního nokturna uprostřed unikátních barokních soch Adriana de Vriese zahájila Beethovenova Sonáta quasi una fantasia cis moll opus 27 s podtitulem „Měsíční svit“. Svou virtuositu a nástrojovou zběhlost prokázal Monteton v parafrázi Ference Liszta na Schubertovu proslulou píseň podle Johanna Wolfganga Goetha Král duchů (Der Erlkönig). Že je Monteton také vášnivým romantikem, se projevilo na přednesu Rachmaninovových preludiích, která umocnila inspirativní náladu usínající Malé Strany.
Vysílání: 29.7., 00.20 hod., ČT art

Rok české hudby 2014 Česká filharmonie hraje a hovoří B. Smetana: Šárka
Náš přední orchestr diriguje a hudbu vykládá Václav Neumann (1978). Scénář Z. Vokurka. Kamera I. Bojanovský. Režie M. Macků
Třetí symfonická báseň ze Smetanova mistrovského cyklu Má vlast nese název Šárka. Její tvůrce vysvětluje fabuli mimohudebního děje takto: „V této skladbě se nemíní krajina, nýbrž děj, bajka o dívce Šárce. Skladba počne líčením rozzuřené dívky, jež pomstu přísahá za nevěrnost milence svého celému mužskému pokolení. Zdáli je slyšet příchod Ctirada se svými zbrojnoši, který táhne na pokoření a potrestání dívek. Už zdáli zaslechnou nářek (ač lstivý) přivázané Šárky u stromu, při pohledu na ni obdivuje Ctirad krásu její, zahoří milostnými city, osvobodí ji, ona připraveným nápoje obveselí a opojí jak Ctirada, tak zbrojnoše až k spánku. – Na dané znamení lesním rohem, které v dálce ukryté dívky zodpoví, vyhrnou se tyto ku krvavému činu; hrůza všeobecného vraždění, vzteklost nasycené pomsty Šárky - toť konec skladby.“
Tato velice dramatická symfonická báseň Bedřicha Smetany, naplněná bohatou a rozmanitou hudbou, je spojována v jednotu tehdy módními příznačnými motivy známými z Wagnerových oper. O nich hovoří náš průvodce, charismatický dirigent Václav Neumann a představuje jednotlivé nástroje v orchestru, které jsou nositeli hudební dějové zápletky.
Vysílání: 31.7., 22.35 hod., ČT art