zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Náročnější úkoly posouvají kvalitu našeho souboru

Milan Kaňák (Foto Scena.cz)

  

Operní soubor Jihočeského divadla České Budějovice připravuje na sezónu 2002/03 uvedení dvou romantických oper – Verdiho Rigoletta a Gounodova Fausta a Markétu. Dále bude realizován projekt pod názvem OPERA EX ARCULA, jehož cílem je objevování zapomenutých a na světových jevištích zřídka hraných (nicméně kvalitních!) hudebně - dramatických děl. V této sezóně v rámci tohoto projektu uvede operu B. Martinů - Den dobročinnosti ve světové premiéře!
Blíže o repertoáru jsme si povídali s Milanem Kaňákem, šéfem opery.

  • S jakými problémy se ve své funkci nejčastěji setkáváte?
    Osobně se mě dotýká zasádní všeobecný problém - ohodnocení kultury v tomto státě. Přijímání a chápání umění v naší zemi je velmi ostudné. Už obrozenci si uvědomovali, že základ národa spočívá v jazyku, v hudbě a v kultuře vůbec.


  • Jaký repertoár je Vám jako dirigentovi nejbližší?
    Osobně upřednostňuji českou hudbu všech stylových období a jakoukoli tvorbu soudobou. Např. Dvořáka, Smetanu, Martinů a Janáčka především, ze světových autorů pak Stravinského a další.
  • Operní repertoár Vašeho divadla byl v posledních letech velmi rozmanitý. Budete v tomto trendu pokračovat i nadále?
    Zcela nepochybně. Místní publikum je velmi specifické a nejširší repertoárové spektrum si vyžaduje. V nové sezóně se navrátíme k dřívější dramaturgické linii, kdy jsme se zabývali objevováním neznámých nebo již zapomenutých titulů, zejména v oblasti komorní opery. Na tuto tradici navážeme projektem Opera ex arcula.
  • Existuje nějaké dílo českého nebo světového operního repertoáru, které byste si přál v Českých Budějovicích uvést na scénu, ale bohužel to není z určitých důvodů možné?
    Díla v našem repertoáru jsou podmíněna zejména prostorem, kapacitou sboru a počtem hráčů v orchestru, což podmiňuje velikost orchestřiště, proto nemůžeme inscenovat zejména většinu Janáčkových oper, vyjma Její Pastorkyně (1993) a Osudu (1985). Podobně mnoho dalších titulů včetně například Vágnera.
  • Jaké rizika v sobě nese uvedení v České republice velmi málo známé opery Andrea Chenier od Umberta Giordana, kterou jste inscenovali na podzim minulého roku?
    Jak jsem se už zmínil, jedno velké riziko – Andre Chenier je limitní opera pro stav našeho ansámblu, v podobné situaci byl Dalibor. Myslím, že díky těmto zkouškám se může prověřit kvalita našeho souboru. Kladením náročnějších úkolů může jedinec i soubor jít dál.
  • Právě pod hudebním nastudováním Smetanova Dalibora jste podepsán Vy osobně - premiéra v Českých Budějovicích v lednu 2002. Kritika tuto produkci v režii Jany Andělové-Pletichové nepřijala. V čem Vy osobně vidíte zásadní problém této inscenace?
    Dle mého to není problém inscenace. V první řadě se vše odvíjí od jejího výkladu, přístupu a taktéž od jejího přijetí. Na tutéž premiéru, jejíž režii naše odborná veřejnost odsoudila, vyšla kritika v Salzburgu, a ta naopak viděla režijní přístup jako moderní, a přesto vycházející ze Smetanovy hudby. V čem je tedy problém?
  • Váš operní soubor má kmenového režiséra Miloslava Veselého, který je zároveň výrazným sólistou. Představuje tento stav pro pro divadlo nějakou výhodou?
    Dle mých zjištění mají Budějovice v tomto republikové prvenství, nepočítámeli Jiřího Nekvasila nebo Josefa Průdka. Miloslav Veselý má možnost působit na soubor i mimo své inscenace, což považuji za velkou výhodu. Tento jakýsi režijní dohled mu umožňuje více poznat soubor, což se zákonitě projevuje v jeho kvalitě.
  • Zmínil jste Josefa Průdka, který v nedávné době opustil post šéfa opery ND Praha. V Českých Budějovicích ale působil dlouhá léta jako výrazný sólista a od druhé poloviny osmdesátých let také jako režisér, taktéž zastával funkci šéfa opery. Bude se nadále opět do Českých Budějovic vracet ať už jako sólista nebo režisér?
    Jako režisér se v Budějovicích objeví hned v této sezóně ve velmi zajímavém projektu. Spolu budeme realizovat světovou premiéru dosud neznámé opery B. Martinů Den Dobročinnosti.
  • Inscenátory jednotlivých operních titulů jsou u Vás většinou čeští umělci, počítáte do budoucna také se spoluprací s některým ze zahraničních režisérů?
    Již u zmíněného projektu Den Dobročinnosti budou v inscenačním týmu pracovat ze zahraničí francoužští výtvarníci Fillip a Marcel Sterone. O hostování režisérů zatím neuvažujeme.
  • Nechybí v souboru tak výrazné pěvecké osobnosti, jakými byli dnes již svým způsobem legendární pěvci – Roman Kratochvíl, Oldřich Jakubík, Eva Valentová nebo Naděžda Honzíková?
    Těžko říci. Při minimálním počtu angažovaných sólistů je v podstatě každý ve svém oboru výraznou osobností. Charakteristickým rysem budějovické opery je výrazná divadelnost a herecký projev, tím i mladí členové souboru si nacházejí svoji výrazovou parketu.
    Určitou osobností, kterou kritikové i diváci staví do popředí, je například Alexandr Beň - barytonista, který vyzrává v osobnost velmi pronikavě. Dále paní Bubáková je rovněž dlouholetou oporou ansámblu. Sólistkou na níž se stále chodí je paní Veselá. Paní Kateřina Hájovská - soprán zabodovola v minulé sezóně. Oporou je i paní Volfová. Z mladých pěvců se výrazně profiluje Svatopluk Sem. Ve výčtu bych mohl samozřejmě pokračovat.
  • Ať se Vám v nové sezóně daří nejen objevovat nové talenty, ale zejména přilákat nové diváky na zajímavé operní tituly.

  • Daniel Jäger a Josef Meszáros

    12.8.2002 Redakce | rubrika - Rozhovory

    Časopis 18 - rubriky

    Archiv čísel

    reklama

    Festival Setkání Stretnutie 2024

    Časopis 18 - sekce

    HUDBA

    Luboš Pospíšil má nový singl

    Luboš Pospíšil

    Po úspěšném albovém projektu Poesis Beat (2021) a loňských oslavách 40 let od prvního vydání dnes již legendár celý článek

    další články...

    LITERATURA/UMĚNÍ

    Hudba Pink Floyd a obraz Karla Zemana se propojili

    The Dark Side Of The Moon Competition

    Při příležitosti 50. výročí alba The Dark Side of the Moon se hudba skupiny Pink Floyd stala součástí díla Kar celý článek

    další články...