zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Nenucený výsek

Nenucený výsek

autor: archiv divadla   

zvětšit obrázek

Na Nové scéně se po delší době ukázali DekkaDancers s komponovaným večerem pod názvem NENUCENÝ VÝSEK (související prý s mysliveckým bálem). Ve třech skladbách si opět odreagovali své tvůrčí potřeby a nutnost spontánního sebevyjádření, které jak se zdá repertoár baletního souboru Národního divadla ne tak úplně naplňuje.
Naservírovali divákům jednu novou choreografii zarámovanou dvěma staršími. Umíněnost ztracených s jedním supermanem a čtyřmi obyčejnými chlapíky a jejich partnerkami zase pobavila tanečními legráckami s matracemi v různých funkcích. Do zcela jiné atmosféry ji posunul fascinující "vážný" duet Viktora Konvalinky a Zuzany Šimákové snad ještě dokonaleji propracovaný a provedený než dříve.

Filmové záběry skutečného vojenského výsadku promíchané s pohodovými momentkami našich hrdinů v maskáčích zahajují s velkým halasem choreografii Kill de Bill. Kus, který by mohl být čten jako bagatelizace a parodie na vojenské akce západního světa za účelem záchrany civilizace kdekoliv ve světě nebo jen jako fakt, že z tohoto tématu si Dekkadancers ještě legraci nedělali (pravděpodobnější je druhá varianta). Na scéně - ve vojenském táboře, možná v troskách a rozvalinách předvádějí "vojáci" neskutečné kejkle. Raport ve spacích pytlích, přestřelku s kancem, pantomimu na lidovou píseň Když jsem já sloužil... andělský tanec v podvlíkačkách a jako vrchol si sborově zaskočí v irském rytmu, čímž se trefa do publika daří stoprocentně.
Ve srovnání s těmito dvěma rozvernými skladbami je nová choreografie Emira Faddy Side deux fects (zkomolenina angličtiny a francouzštiny přeložitelná přibližně jako z obou stran dobrý) pro šest mužů a jednu ženu poněkud klidnější a záhadná. Hlavní rekvizitou jsou bágly, do nichž jsou smotávány a z nich vymotávány dlouhé pruhy igelitu. Naplněné bágly jsou neseny na zádech tanečníků, kteří pod jejich tíhou balancují, možná pod tíhou života. tanečníci je různě přemísťují, krouží kolem nich a nasazují si je na hlavu. Zajímavým nápadem byla projekce, předvádějící tanečníky z jiných úhlů. Prozíravě byla tato experimentální skladba zařazena do středu večera, a tak výsledný dojem představení určovaly již ověřené hodnoty. Ze zaplněného hlediště a jeho reakcí je zřejmé, že DekkaDancers si za více než dva roky své existence vybudovali na naší taneční scéně svou pozici na pomezí moderny a současného tance a získali stálý okruh příznivců, který vždy s netrpělivostí očekává další novinky.

14.5.2012 17:05:14 Helena Kozlová | rubrika - Recenze

Časopis 19 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Bastard (Městské divadlo Brno)

Časopis 19 - sekce

HUDBA

Bastard: křížení lásky a zla

Esther Mertová a Dušan Vitázek (Bastard)

Městské divadlo Brno uvádí na Hudební scéně nové nastudování společného díla Zdenka Merty a Stanislava Moši BA celý článek

další články...

LITERATURA/UMĚNÍ

Hudba Pink Floyd a obraz Karla Zemana se propojili

The Dark Side Of The Moon Competition

Při příležitosti 50. výročí alba The Dark Side of the Moon se hudba skupiny Pink Floyd stala součástí díla Kar celý článek

další články...