Scéna.cz 

Tajné manželství na JAMU je ve znamení telenovely

Hudební fakulta JAMU připravila v Komorní opeře jako každý rok několik představení opery, které prověřily jejich schopnosti i nabyté znalosti. Pod vedením svých pedagogů zde dali průchod nápadům, hravosti a chuti poprat se s úskalími uměleckého tvoření. A už na začátku je nutno přiznat, že letos jim to opravdu vyšlo.

Il matrimonio segreto – Tajné manželství – napsal Domenico Cimarosa v roce 1792 ve Vídni a při jejím provedení u dvora měl obrovský úspěch. Režisérka Linda Keprtová, která operu realizovala jako absolventský výkon pod pedagogickým vedením odb. as. Mgr. Václava Málka, vyšla z faktu, že se tehdy jednalo o dobový hit a převedla ho do současného projevu, byť ve stylizovaných dobových kostýmech. Základním výtvarným momentem jsou plastikové láhve, ze kterých jsou vyrobeny dvě pohyblivé stěny, rozdělující jeviště podle potřeby a které tvoří rovněž mohutné účesové kreace dam a mají i další vtipné funkční využití. Je to nápad zdařilý a působí velmi průzračně a efektně, zejména při hře světelného designu.

Pojetí režie je schematické a karikující, zpěváci jsou vedeni skvěle pohybově (odb. as. Mgr. Lubomíra Sonková) a dohrávají situace ad absurdum. Povedla se i režijní gradace nápadů, která vrcholí scénou vylitého lepidla na podlahu, na kterou se všichni protagonisté přilepí, vzájemně si pomáhají vstát, aby se naopak ještě víc přilepili jeden přes druhého – a při tom nezapomínají zpívat ansámbly a nevypadnou z taktu! Další z plejády nápadů režisérky jsou připsané němé role „bratránků“, kteří suplují služebnictvo i nábytek, dokreslují situace, ale především je skvěle zamotávají a komplikují. V bílých oblecích, černých kravatách, v černých brýlích, s identickými kufříčky, ze kterých se sypou peníze, a s ne¬ustálým obrovským úsměvem jsou rozkošní. Režisérka se nebojí ani využití odvážných sexuálních kontextů, ale nikdy nepřekračuje hranice vkusu. Na scéně vládne hravost, dobrá nálada a přemíra elánu, která graduje a vrcholí až do finále. Nápad s paralelou k současné konzumní kultuře dovedla režisérka k zasazení příběhu do televizní obrazovky, na kterou se dívá unuděná současná dvojice. Občas vypadl zvuk, občas zpomalil zvuk i obraz, což zpěváci skvěle zvládli pohybově i pěvecky, občas šel „film“ pozpátku. Každý nápad překvapil a polechtal divákovu bránici. Hudebně operu připravil dirigent Gabriel Rovňák, posluchač druhého ročníku, pod vedením doc. Jana Zbavitele. Janáčkův akademický orchestr tvořili posluchači hudebního oddělení JAMU. Po hudební stránce se podepsala na výsledném dojmu akustika prostoru, která je velmi citlivá. Orchestr, který je téměř na úrovni diváka, se zvukově velmi prosazoval a nutil zpěváky do permanentního forte. Ulevit si mohli jen při recitativech. Toto byl handicap především pro Kseniyu Supronovich (ped. vedení odb. as. Natalie Romanová-Achaladze) v roli naivky Caroliny, jejíž jemný čistý soprán ve druhé polovině představení poznamenávala únava. Eva Vlčková-Nedomová (ped. vedení doc. MgA. Jaroslava Janská) v roli sestry Elisetty (absolventský výkon) je hlasově dramatičtější a barevnější a v roli se hlasově i herecky vyřádila. Radka Hudečková (ped. vedení doc. Mgr. Art. Marta Beňačková) má barevný a pevný mezzosoprán, který ovládá lehce a v roli Fidalmy si vedla velmi profesionálně. Václav Čížek (ped. vedení odb. as. Mgr. Zdeněk Šmukař) v roli Paolina zpíval nosným, i když ještě poněkud ostřejším tenorem, byl tvárný a sympatický, Dario Grbič (ped. vedení doc. MgA. Jaroslava Janská) působil v roli hraběte Robinsona poněkud neohrabaně, ale roztomile, ovšem hlasově neodpovídal basové poloze, zpíval však vyrovnaně a spolehlivě, v hlase jsou cítit rezervy. Scéně vládl bezkonkurenčně a suverénně v roli Geronima Jan Šťáva (ped. vedení odb. as. Mgr. Zdeněk Šmukař), který je již dnes hotovým profesionálem. Jeho zvučný, uvolněný a plný bas se prosazuje zejména ve spodních polohách a buffo charakter role prožíval naplno.
Komorní opera Hudební fakulty JAMU nabídla skvělou zábavu a několik slibných a sympatických talentů, jejichž profesionální vývoj stojí za to v budoucnu sledovat.

Brno, Bezbariérové divadlo Barka – Domenico Cimarosa: Il matrimonio segreto (Tajné manželství). Dirigent Gabriel Rovňák, režie Linda Keprtová, scéna Jaroslav Záděra, kostýmy Marie Blažková, premiéra 18. 4. 2010.
(Zdroj Hudební rozhledy 06/10 - Karla Hofmannová)