Scéna.cz 

Kanárci v uhelném dole a TANZtheater International 2009

Co hýbe belgickou taneční scénou, je v koncentrované podobě možné vidět právě teď v Hannoveru, kde od 3. do 12. září 2009 probíhá 24. ročník mezinárodního festivalu tanečního divadla Tanztheater International, věnovaného tentokrát Belgii. Během deseti večerů se odehrává na různých místech – např. na Vysoké škole hudební a divadelní, v městském divadle, v oranžerii - 8 produkcí, které s jednou výjimkou všechny vznikly v Belgii.

Festival zahajoval RENNEN – běh nebo také dostihy, dynamická skladba Ivese Thuwise a Gregory Caerse ze SLÉVÁRNY MĚDI – Kopergietery v Gentu, v níž se 21 mladíků snaží předstihnout konkurenci, dotýkají se ale také témat dospívání a fyzické přítomnosti.

Švýcar Thomas Hauert se svou Kompanie ZOO založenou v Belgii, přichází s taneční improvizací pod názvem ACCORDS. Opakovaně se festivalové publikum setkává s Janem Lauwersem a jeho Needcompany z Bruselu, kteří přivezli Sad Face/Happy Face, druhý díl řady zahájené už v roce 2007 (Isabella´s Room). Jan Lauwers, průkopník belgického tanečního divadla, vyznamenaný už několika cenami, dokáže obdivuhodným způsobem pomocí tance, hudby a řeči ztvárnit imaginární příběhy.
Needcompany uvádí v Hannoveru rovněž choreografii Grace Ellen Barkey, spoluzakladatelky souboru, THE PORCELAIN PROJECT, v níž se diváci octnou ve světě porcelánových předmětů.
Ben Benaouisse a Lies Pauwels tematizují na scéně ve své první společné práci s titulem „Venizke“ pocity představitelů.
Sidi Larbi Cherkaoui, syn belgické matky a marockého otce, který patří k novým belgickým objevům, ve spolupráci s antverpským souborem Toneelhuis propojuje v ORIGINE na scéně rozličné kultury.
Jediným německým příspěvkem je LOTOBI O2 tanečně vyprávěčská syntéza evropských a afrických tanečních tradic, v níž se režisérka Monika Gintersdorfer a výtvarný umělec Knut Klassen velmi zábavně zabývají jejich původem, významem a obsahy.
Prvotina pěti mladých slovenských tanečníků a choreografů, kteří se usídlili v Bruselu, radostná OPENING NIGHT, festival uzavře.

Na festivalu probíhají také diskuze o budoucnosti tanečního žánru a veřejnost se seznámí s projektem Vlámského divadelního institutu KANÁRCI V UHELNÉM DOLE. Kanárci sloužili dříve jako bezpečnostní systém v dolech - varovali svým křikem horníky, když se nebezpečně zvýšila koncentrace plynu a hrozil výbuch, aby mohli včas uprchnout. Právě tak je třeba, aby příslušné instituce začaly prosazovat opatření na podporu tanečního žánru okamžitě – je zjevné a nejen v Belgii, že kanárci už jsou velmi hluční.