Scéna.cz 

Hudební tipy - 49. týden

Na moll (Vysílání: 04.12., 23.50 hod., ČT1)
Luboš Pospíšil a skupina 5P patřili k legendám písničkářství 80. let. Dlouhou dobu to vypadalo, že se jen těžko podaří navázat na tyto nejplodnější roky v období kapely. Nedávno se však Luboš Pospíšil a jeho souputník Bohouš Zapletal obklopili formací o generaci mladších muzikantů a hudba Luboše Pospíšila opět dostala křídla. Album Příznaky lásky hledá pomyslný zvukový most mezi pop-soft-rockovým písničkářstvím 80. let a současným zvukem, který lze označit jako plnokrevný folk-rock. Navíc pokračuje spolupráce Pospíšila, autora hudby, s geniálním básníkem a textařem Pavlem Šrutem. Také druhý host pořadu je písničkář, který je často k vidění s doprovodnou folkrockovou kapelou? Pavel Helan, držitel písničkářského Krtečka ze Zahrady 2007. Letos na podzim dokončil své první velké album a doufá, že odezva na něj od posluchačů i kritiků bude stejně dobrá jako na živá vystoupení. Jako vždy dojde i na tradiční rubriky: hitparádu Top na moll, videoklip tentokrát od Sylvie Krobové, či zajímavou reportáž. Uvádí Barbora Černošková.

Holly Cole: Live (Vysílání: 05.12., 21.25 hod., ČT2)
Shůry nadaná kanadská písničkářka (1963) nejprve obdivovala velké jazzové zpěvačky: Sarah Vaughan, Anitu O´Day, Billii Holiday a Betty Carter, aby kulturu vokálu svých vzorů přetransformovala osobitým způsobem. Prosadila se nahrávkami svého tria, kde uplatnila temně zastřenou barvu hlasu a vysoké napětí stylistiky zpěvu, kdy dráždivě v gradaci frázovala v protipohybu polyrytmicky pulzujícímu hudebnímu proudu. Nebo jen originálně jinak harmonicky naklopila a rozšířila známý evergreen, který v její interpretaci zazněl jako poprvé. Nazpívala písně svého kamaráda Toma Waitse (Temptation) a množství svébytných verzí evergreenů, standardů i vlastních songů. Její doménou jsou zamilované balady a eroticky laděné písně. Kontrabasista tria poznamenal, že ke každému albu Holly Cole měla by nahrávací společnost přibalit kondom.

Dresden Dolls: Live at the Roundhouse (Vysílání: 06.12., 13.45 hod., ČT2)
Záznam londýnského koncertu z 3. a 4. listopadu 2006; bostonská rocková skupina The Dresden Dolls vznikla roku 2001 a název převzala ze skladby britské punkové kapely The Fall. Drážďany v jejím jménu mají evokovat éru německého kabaretu přelomu dvacátých a třicátých let. Od počátku své působnosti se orientují na směs alternativního pop-rocku, punku a německého kabaretu. Vliv meziválečné Výmarské republiky je však v jejich výrazu znát nejsilněji a v některých okamžicích už jen čekáme, kdy se k expresivnímu zpěvu klávesistky Amandy Palmer přidá se Marlene Dietrich. Zvláště během koncertů je naprosto hmatatelně cítit, jak z Dresden Dolls příznačná dekadence předhitlerovského bizarního kabaretu přímo odkapává. Vše je navíc ještě umocněno vizuální pastvou v podobě kostýmů ovlivněných pseudogotickým obdobím, většinou bíle nalíčených tváří obou protagonistů, nebo třeba charakteristické buřinky Briana Vigliona, který ji neodkládá, ani když už je po heroickém doprovodném výkonu na bicí obnažen do půli těla. Přesto všechno je slyšet, že oba muzikanti, třebaže při produkci jedou vždy na sto procent, si ponechávají odstup a nadhled a berou celou svoji show s humorem. Zajisté může někdo v jejich produkci slyšet spoustu různých vlivů: od již zmiňované Marlene Dietrich po PJ Harvey, Courtney Love, Tori Amos, Marianne Faithful... Ale "Drážďanské panenky" jsou originál.