Scéna.cz 

Jan Budař na Střeleckém ostrově

Ve čtvrtek 17. července 2008 se uskuteční od 19:30 h další z tzv. „neočekávaných koncertů“ Jana Budaře a Eliščina bandu. Skupina zpěváka a herce Jana Budaře přiváží příjemně úlítlé představení svých velmi jemných civilních písní. Kapela složená ze skvělých muzikantů perfektně doplňuje Budařův až divadelní pódiový projev a výsledkem je jedinečný posluchačský a divácký zážitek. Večer ve 22:00 h bude pokračovat promítáním filmu Hrubeš a Mareš jsou kamarádi do deště, ve kterém se Budař objevil po boku dalšího oblíbeného zpěváka herce Richarda Krajča.

Jan Budař vůbec netušil, jak se to dělá, jenom věděl, že musí sehnat nějaké spoluhráče. Minimálně jednoho. Tak chodil různě po Praze a všem vykládal, že zakládá kapelu. Kupodivu se to chytlo a první čtyři kluci a jedna holka se přihlásili, že by do toho šli. V Divadle na Zábradlí pak zkoušeli celé dny a noci. Budařovi se pořád něco nelíbilo, sám to nejvíc kazil.
Jednoho 1. května, na svátek práce, měli premiéru. Úplně narvané Divadlo na Zábradlí se chvělo nedočkavostí. Hráli trochu falešně, zato s velkou chutí. Schneider bušil do bicích, Prakeschovi praskla struna, Šváb basoval tak, až to strhlo bedny, Boušková hrála takovým způsobem, že se všichni celou dobu dívali jen na ni včetně Budaře, který to tím pádem čas od času dost výrazně kazil. Aňa Geislerová seděla ve třetí řadě, vedle seděl Pepa Fojt. Oba se na ně smáli, aby jim dodali odvahy. Po koncertě za nimi přišel Josef Vomáčka a říká: „To nebylo špatné. To nebylo špatné. Vůbec ne.“ Budař se málem rozplakal štěstím a hned domluvil turné. Nejdřív jeli jižní Čechy, pak východní Polsko, potom Maďarsko, teď se chystají na Žižkov a potom pojedou Německo. A zase se budou těšit jako poprvé. A bát se budou taky tak.

Film Hrubeš a Mareš jsou kamarádi do deště
Do Prahy přijíždí slovenský režisér Karpatti (Robert Roth), aby se tam proslavil. Má s sebou všechny věci, v Bratislavě se už nemůže ani ukázat. Mezi tím na střeše pankráckého činžáku Hrubeš (Jan Budař) s Marešem (Richard Krajčo) plivou ze sedmnáctého patra, plánují být významnými filmovými pracovníky a touží po lásce. Pak Marešovi umře babička, Hrubeše vyžene tatínek (Miroslav Donutil) z domu a jedenáct smrtelně nemocných pacientů nezemře. Václav Hrubeš se setká s prezidentem Klausem a Josef Mareš si najde děvče, ale za peníze. Na závěr vypne v celé Praze 4 na deset minut proud a Viliam Karpatti dostane cenu na jihlavském festivalu. Celých posledních deset minut filmu prší, letadla se vznášejí nad Prahou jak fantomy.