Scena.cz - 1. kulturní portál

zvláštní poděkování

Burian spolu s Fikejzem koncertní Hodina duchů

autor: archiv

Třicet let po vydání legendárního alba Jana Buriana a Daniela Fikejze Hodina duchů se hudební svět dočká jeho koncertní premiéry! Poprvé naživo zazní za účasti obou hlavních protagonistů a několika hostů v neděli 25. března 2018 od 20.00 v pražském Divadle Archa. Součástí výjimečného večera bude křest knihy hudebního kritika Pavla Klusáka Drtivé jistoty JB.
Album Hodina duchů vyšlo nejprve v listopadu 1989 na LP desce a na kazetě, na CD pak v roce 1996 s několika bonusy, které zapadaly do původní koncepce. Třetího vydání se Hodina duchů dočkala v roce 2007 a v roce třicátého výročí vzniku konečně dojde na koncertní provedení.

Producent Daniel Fikejz a písničkář Jan Burian písně z alba zahrají naživo společně s deseti hudebníky různých generací. Mezi hosty na pódiu Archy nebudou chybět Petr Váša a Kateřina Nejepsová-Jirčíková, členové Bizarre Bandu, klavírista Zdeněk Dočekal, bubenice Klára Böhmová a další.
V roce 1989, v době vzniku desky Hodina duchů, Jan Burian prohlásil: „To, co teď děláme, co je na téhle desce, to je protižánrový boj. Popření modelu folkaře jako figurky za pianem či s kytarou.“ Daniel Fikejz, který komponoval elektronické, samplové i živé akustické zvuky tak, aby dotvářel Burianovy příběhy v textech, nyní ke koncertní premiéře doplňuje: „Bude hodně těžké zvuky pro náš výroční koncert zrekonstruovat, protože ty originální nástroje už bohužel dávno nemám.“ Na koncertě bude také oficiálně přivítána a pokřtěna kniha hudebního publicisty Pavla Klusáka – Drtivé jistoty JB. Klusák tři roky rozmlouval s Janem Burianem převážně na téma dvacítky jeho písňových alb a nad pětadvacítkou vybraných písňových textů, z nichž první byl napsán v roce 1974 a poslední nedávno.
Vstupenky na mimořádný večer jsou v předprodeji v pokladně Divadla Archa a síti GoOut za 250 Kč.

Rozhovor Jana Buriana s Danielem Fikejzem:

Jako jeden z prvních u nás sis osvojil práci s elektronickými nástroji, jaká byla ta cesta, po níž jsi dospěl až k práci na Hodině duchů?
Poctivá. Nejdřív asi 10 let pouze akustické piano, pak šílený Weltmeister Claviset od soudruhů z NDR, klasické elektrické piano Wurlitzer a první syntezátor Paia za 100 dolarů – byla to stavebnice, u které se ručně pájel každý kondenzátor, odpor a cívka, takže žádné integrované obvody, asi tak kolem roku 1981. Pak už seriózní Roland Juno 60, vystřídaný Yamahou DX-7, první sampler Prophet 2000 a to už jsme se znali... A od té doby mnoho a mnoho dalších hardwarových i softwarových nástrojů. Musím říct, že všechny ty stroje i nástroje mě svým způsobem hodně inspirovaly.

V čem byla Hodina duchů pro tebe výjimečná a jak se vyvíjela tvoje producentská koncepce?
Především si myslím, že se nám tehdy na těch nahrávkách nějak instinktivně podařilo vyvážit sdělnost a avantgardu. Písně na Hodině duchů působí samozřejmě, někdy skoro až popově (myslím tím pop reprezentovaný Stingem nebo Gabrielem, ne ten český), ale ten, kdo si nejen v textech, ale i v aranžmá chce najít další zajímavější vrstvy, tak je tam najde. Většinu těch písní jsme spolu před tím hráli jako duo a já jsem byl tehdy nadšen možností používat kvalitně nasamplované akustické nástroje – jak jsi na koncertech říkal: máme tu s sebou americké ženy a saxofonistu a metalového bubeníka a tak... Základem a hlavní inspirací byly tvoje texty a melodie, které se mi vždycky líbily – na rozdíl od jistého kritika si myslím, že jsi opravdu výborný písničkář a nikoli jen „strukturalista“, jak tvrdí on. Takže se mi postupně v hlavě rodilo, jak bych měl kterou píseň svými hudebními nápady podpořit.

Jak ses v době společného vystupování a hlavně natáčení srovnával s mým jemně řečeno interpretačním amatérismem?
Muzikant musí mít pokoru, pokud věří, že to celkově má smysl, takže jsem se při živém hraní někdy trochu přizpůsobil – nešlo přece o to, abychom šlapali jako James Brown... Ale já bych tomu, jak hraješ, neříkal amatérský, ale spíš tvůj specifický projev. Podle mého názoru se k některým tvým písničkám perfektně hodí, k některým míň. Tam, kde se hodil míň, jsem před nahráváním desky ty písně přearanžoval a pozval místo tvého specifického klavíru perfektně šlapající hudebníky. Musím ale znova po letech hodně pochválit tvůj zpěv, samozřejmě, že jdeš jako vždy po smyslu svých textů, ale tady je navíc tvůj vokál plný energie, někde skoro rockový, pregnantní, beze stopy „kabaretiérství“, možná právě inspirovaný těmi nahranými základy. Tak jsme to chtěli. Moc se těším, až si to zase zopakuješ při živém koncertě Hodiny duchů.

12.3.2018 11:03:19 Redakce | rubrika - Koncerty

TIP!