Scéna.cz 

Za venkovskými muzikanty Vladimir Fuka

Vladimír Fuka se narodil 25. května 1920 v Dačicích v řemeslnické rodině. U Fuků bylo známé štukatérství a kamnářství. Rodiče neměli hudební vzdělání, ale hudbu měli rádi a syna v jeho hudebním vzdělávání podporovali. V dětství se V. Fuka učil hře na housle a klavír u Františka Obsta v Dačicích - ředitele kůru a hudební školy. První písničky začal skládat již ve 14 letech. František Obst ho poté začal vyučovat také harmonii a hudební formě. Další vzdělání pro svou dráhu učitele získal na Učitelském ústavu ve Znojmě, kde maturoval v r. 1939. V době studií zde hrál ve znojemské filharmonii. Nastoupil na brněnskou konzervatoř, ale studium nedokončil. Od r. 1942 do 1945 byl totálně nasazen v Německu. Hrál ve Farkašově orchestru v Nordhausenu (v Německu vznikla v r. 1943 jeho známá polka Dva šátečky). V září 1945 nastoupil jako učitel do obce Písečné nad Dyjí. Vojnu absolvoval v r. 1947 jako člen orchestru AUS Víta Nejedlého. Od r. 1948 učil ve Slavonicích a od poloviny září r. 1955 se vrátil do rodných Dačic, kde začal učit na jedenáctileté střední škole, později na devítileté základní škole.

K prvním skladbám využíval V. Fuka texty dačického holiče, lidového muzikanta, redaktora Časopejska Karla Pfeifra. Do tohoto období patří i báseň Šlejferna, kterou zhudebnil v 16 letech jako waltz a upravil pro dačickou kapelu Jazz bratří Tománků. Sám v této kapele hrál na housle. Byla to také první skladba zábavné hudby, která mu vyšla tiskem v r. 1939 v brněnském nakladatelství Jaroslava Stožického. Se Stožickým spolupracoval až do znárodnění jeho nakladatelství v r. 1948. Tehdy také vznikla dlouholetá autorova spolupráce s mnoha textaři, jako s M. Cinkem, spisovatelem dr. Fr. Kožíkem, B. Nádvorníkem, S. Radošínským, L. Lacurou, V. Salčákem, E. Matějíčkovou, M. Drdáckým a s dačickým dr. M. Klangem, J. Hosem, dr. V. Parkanem a dalšími. Z jeho nejznámějších písniček uveďme: Slavonická polka, Dačická polka, Hospůdka pod Landštejnem, Krajem zní trumpety, Budvarka, Ne, prosím Tě, ne; Bítovská romance, Rodná hrouda, Pod Kletí, Bludička, Jaro na Vysočině, Už se zase hrají staré písničky, Jihočeským krajem, Ostravanko, hrej; Když kvete vřes, Tak znenadání, Stříbrný valčík, Podkovička, Děvče okatý, Vyznání Telči, Košíček, Šlejferna, Študácká.
Uprostřed tvůrčí práce odešel hudební skladatel Vladimír Fuka 22. listopadu 1996. Jeho písničky nám však zůstávají a budou přinášet radost i nadále. Na jeho rodném domě v Dačicích mu byla 21. května r. 2000 odhalena pamětní deska.
Vysílání: 14.8., 10.10 hod., ČT2