Scéna.cz 

Mefisto v Klicperově divadle

Druhou premiérou Klicperova divadla ve 123. sezoně bude divadelní adaptace románu Klause Manna Mefisto. Zatímco filmové verze tohoto románu v režii Istvána Szabó s Klasem Mariou Brandauerem je proslulá (získal v roce 1981 Oscara za nejlepší cizojazyčný film), na české jeviště se dramatizaci tohoto klíčového díla německé meziválečné literatury objevuje poprvé.
Mefisto, „román jedné kariéry“, vypráví životní příběh talentovaného herce, který se vetřel do přízně nového režimu, hnán chorobným slavomamem, bezohlednou ctižádostí a neukojenou ješitností. Líčí i rub jeho závratné kariéry a cenu, kterou za ni platí: věčný strach ze ztráty vrtkavé oficiální přízně, ponižující soukromý život, rozklad charakteru, naprostý rozpad osobnosti. Dramatický děj je zasazen do přitažlivého a magického prostředí divadla.

Román Mefisto napsal třicetiletý Klaus Mann v roce 1936 v emigraci. Do dějin světové literatury vešel jako brilantní odhalení typu bezcharakterního oportunisty, kterého ke kolaboraci s režimem dovedly výhradně prospěchářské a egoistické důvody. „Není to člověk, je to jen komediant. Tento komediant se stane exponentem skrznaskrz komediantského, hluboce nepravdivého, neskutečného režimu. Herec triumfuje ve světě lhářů a mistrů přetvářky,“ napsal o hlavní postavě svého románu autor.

Režisér Petr Štindl, který hostuje v Klicperově divadle již potřetí (v loňském roce nastudoval inscenace Park a Ten třetí), zasadil Mannův román do širších souvislostí a inscenuje Mefista na pozadí celého 20. století. O své inscenaci říká: „Řekl bych, že by to měla být vznešená a krásná inscenace o velmi špatném člověku, kterého nám ostatním ale musí být i líto, nikdy mu však nemůžeme odpustit, neboť to, co vykonal - byť podle svého přesvědčení - ve jménu dobra, je zcela objektivně ryzím zlem. A i když těmto svodům podlehne, třebas jen ze své vrozené slabosti, je to nepřípustné, ale co má nakonec dělat, je to v něm zakódované. A když už to tak je, musíme připustit možnost, že je to tak správně. A vlastně co když takový člověk opravdu koná dobro, co když zlo je jenom maskou, co když zlo je dobrem a dobro zlem, kdo to posoudí, co je co, co je vlastně správné...“

Mimořádně náročnou hlavní roli Hendrika Höfgena hraje Ondřej Malý, v dalších rolích se představí například Vlastimil Čaněk (divadelní ředitel Oskar Kroge), Jiří Zapletal (komunista Otto Ulrichs), Jan Sklenář (nacistický fanatik Hans Miklas) nebo také nová členka hereckého souboru Marta Zaoralová (nihilistická básnířka Carla Pelzemann). V roli exotické tanečnice Julietty Martens debutuje na divadelních prknech hostující Lejla Abbasová.
Česká premiéra 20. října 2007 na hlavní scéně Klicperova divadla.