Scéna.cz 

Jiří Suchý – 95 let

Rodinné stříbro: Bláhový básník Jiří Suchý
Bilancování lidské i umělecké dráhy klasika našeho divadla, populární hudby i poezie, který právě dnes slaví 95. narozeniny. Spoluúčinkují: E. Pilarová, J. Molavcová, P. Filipovská, F. Havlík, O. Suchý, V. Hrabánek, P. Rut a další (2004). Režie P. Lokaj. Režisér Petr Lokaj natočil dokumentární portrét herce, režiséra, hudebníka, dramatika, spisovatele, textaře, výtvarníka a především spoluzakladatele legendárního divadla Semafor Jiřího Suchého. Těžiště rozsáhlé Suchého tvorby bylo vždy hlavně v organizátorské a autorské činnosti v oblasti hudebního divadla malých forem. Zásadním způsobem ovlivnil divadelní dění a populární hudbu 60. let. Za svou práci se také dočkal celé řady ocenění. Jiří Suchý je jako pověstné olivy, které pod velkým tlakem vydávají ze sebe nejvíc. Jako člověk mnoha uměleckých žánrů je uctívanou autoritou a zároveň výzvou pro současníky i generace příští. Přinášíme bilancování lidské i umělecké dráhy klasika našeho divadla, populární hudby i poezie. Spoluúčinkují: E. Pilarová, J. Molavcová, P. Filipovská, F. Havlík, O. Suchý, V. Hrabánek, P. Rut a další.
Vysílání: 01.10., 10.30 hod., ČT1

Úsměvy Jiřího Suchého
Rozhovor Jaromíra Hanzlíka s českým legendárním divadelníkem, filmařem, textařem, básníkem, hudebníkem a výtvarníkem Jiřím Suchým, který v těchto dnech slaví 95. narozeniny (1998). Režie P. Vantuch. Rozhovor Jaromíra Hanzlíka s českým legendárním divadelníkem, textařem, básníkem, hudebníkem a výtvarníkem Jiřím Suchým. Za počátky umělecké tvorby Jiřího Suchého lze považovat jeho vlastní amatérské filmy, které sám natáčel, režíroval, a i v nich hrál. Po válce začal pod vlivem děl Voskovce a Wericha a jiných meziválečných básníků psát vlastní básně a hlouběji se zajímat o divadlo. Jeho divadlo Semafor prorazilo na stříbrné plátno s filmovým muzikálem z roku 1964 Kdyby tisíc klarinetů (J. Roháč, V. Svitáček), natočeného podle stejnojmenného divadelního „leporela“ Jiřího Suchého. Existují však filmové a televizní záznamy dnes již historických představení, nemluvě o televizních písničkách a pořadech. Vzpomeneme jeho první profesionální roli ve filmu Snadný život (1957, M. Makovec), ale i filmy jako Bylo nás deset (1963, A. Kachlík) a Zločin v šantánu (1968, J. Menzel). Díky těmto i dalším vybraným ukázkám můžeme znovu obdivovat Suchého všestranný talent, velký smysl pro humor a osobitou poetiku.
Vysílání: 03.10., 09.35 hod., ČT1
Opakování: 09.10., ČT1

Jiří Suchý – Lehce s životem se prát
Legendární a kultovní osobnost české kultury, muž devatera řemesel, divadelník, hudebník a básník byl spolutvůrcem atmosféry, v níž se formovala celá generace. Koprodukční dokumentární snímek ČT v režii O. Sommerové uvádíme u příležitosti nedávných 95. narozenin Jiřího Suchého (2019). Legendární a kultovní osobnost české kultury, Jiří Suchý, který se narodil 1. října 1931 v Plzni, uvedl v průběhu šedesáti let v Semaforu 97 her, napsal na 1400 písňových textů a hudbu k 500 písním. Prosadil se i jako básník, výtvarník, filmový režisér a scenárista. Renomovaná režisérka Olga Sommerová představuje Jiřího Suchého i jako člověka, který se musel poprat nejen s nepřízní režimu, ale i osudu. Jeho boj proti trvalým snahám komunistického režimu zničit divadlo, tedy vzít tvůrčímu člověku smysl jeho života, se táhl celým dvacetiletím normalizace. K tomu se musel vyrovnat se dvěma osudovými tragickými životními ztrátami – s předčasným úmrtím kongeniálního skladatele Jiřího Šlitra a milované manželky a spolupracovnice, výtvarnice Běly Suché.
Život a dílo Jiřího Suchého je rodinné stříbro této země. Je fenoménem nejen v kulturní, ale i společenské historii. Rozsah jeho díla je mimořádný, jeho stopa v našem povědomí zcela ojedinělá. Suchého mnohostranný a geniální talent jsou jedním z majáků české kulturní identity. Je fascinující, že po více než šedesáti letech jeho profesní dráha nekončí, dál ve vyprodaném Semaforu hraje, zpívá, píše a režíruje další divadelní hry.
Dokument zahrnuje nejen historii a současnost divadla Semafor, ale jde hlavně o atraktivní životopisný a tvůrčí portrét člověka, bez kterého by naše minulost i současnost byla o mnoho chudší.
Vysílání: 03.10., 21.55 hod., ČT1

Bez humoru není legrace!
Vydejme se na cestu dějinami humoru od pravěku po Semafor! A kdo jiný by nás měl jimi provést než legenda našeho divadla a poetického humoru Jiří Suchý, který právě dnes slaví 95. narozeniny (2021). Režie J. Vondrák. Humor je součástí naší kultury, naší identity. Indikuje míru vzdělání a vyspělosti dané civilizace. Pokud se nedokážeme zasmát sami sobě, máme skutečně hodně velký problém. Stačí se podívat tam, kde je humor zakázaný. Pojďme se tedy projít jeho dějinami. Průvodcem nám bude jeden z nejvýznamnějších českých žijících komiků – Jiří Suchý. Ten nás provede „svými“ dějinami humoru od pravěku až po éru jeho divadla Semafor. Neřídí se přitom školními osnovami, ale svou intuicí a vášní pro dobrou legraci. Dokumentární snímek odkrývá know how veleúspěšného komika, který navíc ledacos zažil na vlastní kůži. V tom je jedinečný, zajímavý a zábavný, protože Jiří Suchý je osobnost, kterou stojí za to si vyslechnout. A pokud platí pořekadlo, že humor prodlužuje život, nikdo jej nepotvrzuje lépe, než právě tato jedinečná osobnost, která utváří naší kulturu již sedm dekád.
Vysílání: 01.10., 17.25 hod., ČT2

Jiří Suchý a jeho Perplex
Známý český divadelník a textař, který v těchto dnech oslavil 95. narozeniny, je také režisérem a producentem několika originálních filmů. O tom, jak získal filmovou zkušenost za vlastní peníze, vypráví v dokumentárním filmu (2011). Připravili: J. Suchý, P. Hlavatý a O. Reif. Humorný a poetický dokument představí českého divadelníka, textaře, básníka, hudebníka, grafika a výtvarníka v méně známé roli filmaře. Málokdo ví, že Jiří Suchý natočil kromě regulérního celovečerního snímku Nevěsta v letech 1956–1998 desítku filmů převážně ve vlastní produkci jako výsostně autorská díla nezávislá na proměnlivém systému kinematografie. V našem dokumentu se svým typickým humorem a viděním světa své filmy v krátkých ukázkách představí a okomentuje způsob, dobu a souvislosti jejich vzniku.
Vysílání: 04.10., 13.40 hod., ČT2

Kytice
Jednou z nejúspěšnějších her v historii Divadla Semafor připomínáme mimořádné jubileum Jiřího Suchého, který ji napsal se skladatelem F. Havlíkem. Hrají: J. Suchý, J. Molavcová, L. Černíková, O. Patková, M. Stejskal, I. Šebo, L. Kunst, J. Krejčí, J. Haan Smyčková a další. Divadelní režie J. Suchý. Kamera J. Osten. Nejslavnějším titulem z dílny Semaforu je bezesporu Kytice, inspirovaná sbírkou Erbenových balad. Jiří Suchý s Ferdinandem Havlíkem ji přitom napsali v době, která byla pro divadlo obzvláště těžká – v nejtužších letech normalizace. Premiéra se uskutečnila v roce 1972, režie se ujal Jiří Císler a brzy se stala hitem. Nejen pro hity, které se tu zpívaly, ale také pro texty, které s mimořádnou básnickou invencí přetvořil Jiří Suchý. A jednu baladu sám dopsal. O dva roky později vyšla dokonce gramofonová deska, která dnes patří k sběratelsky ceněným kusům. Kytice se v Semaforu hrála ve čtyřech různých nastudováních, počet repríz už dávno přesáhl 900 a prošla jimi plejáda herců a zpěváků. Za všechny alespoň Josef Dvořák, J. D. Novotný, H. Zagorová, M. Prokop, J. Helekal, T. Trapl, L. Machálková, V. Kopta, J. Štědroň, P. Janů. Anebo třeba J. Molavcová, první Panna v baladě Svatební košile, v poslední inscenaci z roku 2025 Františka.
Vysílání: 28.9., 20.15 hod., ČT art

Zadáno pro Semafor
Květiny básně zdobí přítomnost. Literárně hudebním pásmem o poezii provází Jiří Suchý, který zítra oslaví 95. narozeniny (1965). Dále účinkují: F. Hrubín, J. Kainar, J. Brabec, J. Brukner, H. Hegerová, E. Pilarová, N. Urbánková, F. Havlík, E. Jegorov a další. Scénář J. Suchý. Kamera V. Opletal. Režie F. Filip. 1. října oslaví krásné životní jubileum – 95. narozeniny – autor, divadelník, hudebník, textař, zpěvák, básník, skladatel, spisovatel, filmař, grafik, výtvarník, divadelní režisér... muž mnoha profesí – Jiří Suchý. Připomeňme si jeho tvorbu pořadem, v němž se snoubí poezie s chytrým vyprávěním.
V pořadu, jehož je Jiří Suchý průvodcem, zpívají, hrají a své názory na poezii pronášejí Hana Hegerová, Eva Pilarová, Naďa Urbánková, František Hrubín (tehdy předseda Klubu přátel poezie, který slavil svou pětiletou existenci), Josef Kainar, Josef Brukner, Ferdinand Havlík, Eugen Jegorov a další. Uslyšíte písně: Na vrata přibili můj stín (J. Šlitr, J. Suchý), Rue de la Gaité (E. F. Burian, V. Nezval), Prázdná náruč (J. Voskovec, J. Werich, J. Ježek), Bílý měsíc (F. Hrubín, V. Trojan), Bombardovací blues (J. Kainar), Magnetová hora (V. Nezval) a Pampeliška (J. Šlitr, J. Suchý).
Vysílání: 30.9., 22.35 hod., ČT art

Kdyby tisíc klarinetů
Mají hudební nástroje a nebojí se je použít! Legendární muzikál s písničkami Jiřího Šlitra a Jiřího Suchého, který právě dnes slaví významné životní jubileum (1964). Hrají: J. Brejchová, W. Matuška, K. Gott, H. Hegerová, E. Pilarová, J. Suchý, J. Šlitr, P. Filipovská, J. Jelínek, V. Brodský, J. Malknechtová, M. Růžek, D. Vostřel, J. Menzel a další. Scénář J. Suchý a J. Roháč. Režie J. Roháč a V. Svitáček. Vojín Schulze (J. Menzel), smolař a klarinetista v jedné osobě, jednoho dne dezertuje před vojenským drilem. Na chvíli najde azyl ve škole nedalekého lázeňského města Alkalis. Tam právě přijede štáb nezávislé televizní společnosti Televis, vedený režisérkou Terezou (J. Brejchová). Ta má natočit reportáž o odhalení sochy J. S. Bacha. Mrtvý velikán však toho dne způsobí neobvyklý zázrak: zachrání klarinetistu Schulzeho před zastřelením, a to tak, že promění zbraně všech zdejších vojáků v hudební nástroje. Tereza tak místo původní nezáživné reportáže odvysílá senzační zprávy o zázraku. A protože vysílání má mimořádný divácký úspěch, dostane dívka za úkol uspořádat do druhého dne velkolepou televizní revui. Pomohou jí k tomu populární pěvecké hvězdy (K. Gott, H. Hegerová), členové televizního baletu, ale také někteří vojáci, kteří našli v hudbě zalíbení (W. Matuška, J. Šlitr, J. Suchý...). Nepřátelé z ministerstva války však nezahálejí. Kují různé diverzní plány a mimo jiné vysílají do kasáren elitní přepadový oddíl, ovládající balet...

Slavný český muzikál z roku 1964 vznikl podle stejnojmenného divadelního „leporela" Jiřího Suchého, které mělo premiéru v prosinci 1958 v Divadle Na zábradlí.
Vysílání: 01.10., 20.40 hod., ČT art
Opakování: 03.10., ČT2

Dobře placená procházka
Televizní přepis jazzové opery Jiřího Šlitra a Jiřího Suchého, který před dvěma dny oslavil 95. narozeniny (1966). Hrají a zpívají: E. Pilarová, R. Gabzdyl, H. Hegerová, J. Suchý a J. Šlitr. Kamera J. Kučera. Scénář a režie J. Roháč a M. Forman. Český divadelník, hudebník, textař, básník, skladatel, spisovatel, filmař, grafik, výtvarník a divadelní režisér Jiří Suchý se narodil 1. října 1931 v Plzni. Byl spoluzakladatelem Divadla Na zábradlí a Semaforu. Spolupracoval s Miroslavem Horníčkem, Ivanem Vyskočilem, později vytvořil autorskou dvojici s Jiřím Šlitrem. Po Šlitrově smrti v roce 1969 se jeho hlavním divadelním partnerem stala Jitka Molavcová.
Jazzová opera Dobře placená procházka vznikla v roce 1965 v Semaforu v autorské dílně Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra, kteří v představení také hráli a zpívali. Mimořádný ohlas tohoto představení vedl k televiznímu přepisu, jehož se v roce 1966 ujali Ján Roháč, Miloš Forman a kameraman Jaroslav Kučera. Pojednává o dědictví po tetě z Liverpoolu, která odkázala milion dosud nenarozenému dítěti Uliho (René Gabzdyl) a Vanilky (Eva Pilarová). Ovšem manželé se právě rozvádějí. Mazaný advokát (Jiří Šlitr) chce peníze pro sebe a Vanilku svádí. Ta se rozhodne mít dítě s listonošem (Jiří Suchý), ale ten jejímu pokušení odolá. Do toho přijíždí živá teta (Hana Hegerová) a Uli i advokát jí začnou nadbíhat. Teta však odolává, předá Vanilce šek a zemře. A pánové se opět dvoří Vanilce, jde přece o milion dolarů...
Filmový přepis jednoho z nejdůležitějších uměleckých počinů éry Semaforu 60. let minulého století, z doby úzké spolupráce autorské dvojice Suchý-Šlitr, uvádíme u příležitosti 95.narozenin Jiřího Suchého.
Vysílání: 03.10., 20.15 hod., ČT art

Semafor atd. (4/8)
Spletitá cesta legendárního autorského divadla, jehož zakladatel a dlouholetý ředitel Jiří Suchý v těchto dnech oslavil 95. narozeniny, v cyklu scenáristy J. D. Novotného a režiséra V. Polesného (1999). Šok z okupace Československa v srpnu 1968 poznamenal život v celé zemi. Brzy se přestalo smět i to, co ještě před rokem prošlo bez povšimnutí. Semafor se navíc musí vyrovnat se ztrátou Jiřího Šlitra, který nečekaně zemřel v prosinci 1969. Navíc téměř přesně dva roky na to umírá na těžkou nemoc Jiří Grossmann. Vychází neslavně slavné Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti. Přituhuje, začala normalizace. Jiří Suchý nesmí nadále řídit divadlo, které založil. Na krátkou dobu se podaří obhájit na šéfovském postu Ferdinanda Havlíka. Potom už ale následují nařízení, doporučení, příkazy a zákazy, které vedou až k zastavení činnosti divadla. Naštěstí jen na několik dnů. Veřejnosti se ovšem předloží „technické důvody“. V roce 1970 přichází do Semaforu Jitka Molavcová, nejprve jako „dívenka s kytarou“. Z dívenky se však brzy vyklubala posila zcela ojedinělého formátu a v podstatě se stala plnohodnotnou náhradou za Jiřího Šlitra. Její komický talent se uplatnil naplno poprvé v osobité adaptaci Erbenovy Kytice. Soubor Jiřího Suchého posiluje i příchod Josefa Dvořáka a Kytice se stává nejúspěšnějším představením Semaforu, jemuž se zdárně podařilo překonat krizové období.
Vysílání: 04.10., 20.15 hod., ČT art

Nevěsta
Smutná veselohra o holce na vdávání. Režijní filmový debut Jiřího Suchého, který v těchto dnech oslavil významné životní jubileum (1970). Hrají: M. Vančurová, V. Křesadlová, J. Hanzlík, J. Novotný, J. Čáp, J. Dvořák, E. Jegorov a další. Kamera J. Macháně. Hudba J. Šlitr a F. Havlík. Scénář J. Suchý. Mladá venkovská dívka Zdena (M. Vančurová) si nechá od potulného chiromanta číst z ruky. Ten jí předpoví, že se musí 3. listopadu vdát, jinak bude nadosmrti nešťastná. Zdena proto ihned opouští svůj dosavadní život, vydává se hledat ženicha a bláhově se žene za vidinou štěstí. Potkává přitom muže nejrůznějších charakterů a prožívá jedno zvláštní dobrodružství za druhým...
Snímek Nevěsta z roku 1970 je prvním celovečerním režijním počinem Jiřího Suchého, který jej natočil podle vlastního námětu a scénáře těsně před nástupem normalizace. Na pozadí této poetické tragikomedie, již sám označil za „smutnější veselohru“, se rozehrává pestrý kaleidoskop snů, vizí a fantazijních obrazů.
Hudbu, včetně filmových písní, složili Jiří Šlitr a Ferdinand Havlík.
Vysílání: 04.10., 21.15 hod., ČT art