Scéna.cz 

Moderní verze opery Čarostřelec v Komedii

Městská divadla pražská uvádí v české premiéře avantgardní operu The Black Rider, jejíž světová premiéra proběhla v roce 1990 v režii Roberta Wilsona. Inscenace slavila ohromný úspěch v Evropě i ve Spojených státech a dílo bylo od té doby inscenováno v operních i činoherních domech po celém světě. U nás ji uvádíme v režii Veroniky Kos Loulové s Tomášem Daleckým v roli Wilhelma, Renátou Matějíčkovou coby Katynkou a Danielou Špinar v roli Ďábla.

Wilhelm miluje Katynku. Katynka miluje Wilhelma. Tatínek ale Katynku Wilhelmovi dát nechce, protože Wilhelm není lovec. Jak naučit s puškou někoho, kdo v ruce držel pouze pero? Stačí jeden tajemný cizinec a hrst očarovaných kulek. Jenže ďáblovy střely samy vědí nejlépe, kdo je jejich cíl. „The Black Rider vychází ze staré legendy, jejíž původ se dá vysledovat někam do českých zemí. Ve svém jádru je to klasický příběh o smlouvě s ďáblem. V tomto případě však ďábel nezastupuje abstraktně pojímané zlo, ale autoři hledali zcela konkrétní věci, které mohou takovýto typ kontraktu evokovat – tedy kontraktu, který může rychle přinést skvělé výsledky, ale většinou nás stojí víc, než bychom byli ochotni dát. Během příprav pro nás jako jeden ze stavebních prvků sloužil skutečný životní příběh jednoho z autorů – beatnického spisovatele Williama S. Burroughse. Ten v 50. letech zastřelil v Mexiku svou tehdejší ženu. Dlouho pak tvrdil, že byl posednut jakýmsi ohyzdným duchem. Mexická inspirace se pak prolíná celou naší inscenací. V hlavní roli je zde ovšem hudba a výborné pěvecké a taneční výkony všech herců,“ uvádí dramaturg MDP Martin Satoranský.

Příběh nás vede do Mexico City, je září 1951. V baru sedí Čarostřelec. Ten miluje Joan. Spolu si hrají na Viléma Tella. I Čarostřelec ale jednoho dne mine. A tak pustí zbraň a své kouzlo zkusí perem přenést na papír. Jenže jak sdělit pravdu, kterou si sami nikdy nechcete přiznat? Smlouva s ďáblem na půdorysu vraždy Joan Vollmerové, která ač milovaná a nenáviděná bude navždy spjatá se životem Williama S. Burroughse, ve kterém ji svázal sám autor – vrah.
Pro operní režisérku Veroniku Kos Loulovou znamená tato práce návrat do Prahy a první setkání s činoherními herci. „The Black Rider je především obrovská svoboda. I když zprvu pro mě bylo těžké tuto hudební bajku přijmout, protože na pozadí této senzace stojí zabití ženy. Často jsme se v inscenování dostávali na morální rozcestí, výsledkem ale je posílení hlasu oběti v tomto mezižánrovém díle. To bylo naším cílem od začátku, zaměřit se více na Joan Vollmer, která byla zabita svým manželem, který o mnoho desítek let později vytvořil The Black Ridera. Ačkoliv můj inscenační tým tvoří především muži, nalezli jsme shodu, že právě takto chceme příběh vyprávět.“
Představení je titulkováno do angličtiny. Písně jsou v anglickém originále s českými titulky.