Scéna.cz 

Zemřel Stanislav Fišer

Ve věku 90 let zemřel v sobotu 11. června dlouholetý bývalý člen uměleckého souboru Městských divadel pražských, Stanislav Fišer. Poslední rozloučení proběhne v pátek 17. června 2022 v 9.15 hodin v obřadní síni krematoria v Praze – Motole.
Stanislav Fišer, rodák z Hořic v Podkrkonoší, působil zpočátku jako dětský ochotnický herec. První setkání s profesionálním divadlem absolvoval jako elév v Pražském divadle pro mládež Míly Melanové. Po jeho zrušení působil na několika pražských divadelních scénách – v Divadle na Vinohradech, v Divadle Jiřího Wolkera a D34 režiséra Emila Františka Buriana. Právě v posledním ze jmenovaných angažmá získal zásadní jevištní průpravu a naučil se efektivně pracovat se svým hereckým potenciálem.

V roce 1959 přijal pozvání Jana Wericha do nově vzniklého divadla ABC, které se o tři roky později přidalo k Městským divadlům pražským. Především těm pak zůstal věrný více než půl století a vytvořil zde přes 80 rolí. Jeho profesní uplatnění však bylo mnohem širší, o čemž svědčí desítky titulů filmového plátna stejně jako půlstoletí soustavné práce v oblasti českého dabingu, za kterou byl odměněn Cenou Františka Filipovského za celoživotní mistrovství. Propůjčením hlasu populárním hrdinům Indiánovi Vinnetouovi, animované postavičce Asterixovi či Inspektoru Closeauovi v komediální sérii o Růžovém panterovi se Stanislav Fišer navždy vepsal do povědomí několika generací filmových diváků. Účast na Vinnetouovi ovšem jednoznačně zastínila jeho další uměleckou práci, což zpravidla nebývá zvykem. S filmovým představitelem Vinnetoua Pierrem Bricem se Stanislav Fišer také několikrát osobně setkal a zůstal s ním v přátelském kontaktu.
Zatímco ve filmu mu byly svěřovány úlohy nejen veseloherní, ale také dramatické (většinou se jednalo o postavy s komplikovaným charakterem – intrikány, slabochy ad.), v divadle se jeho herecké umění klonilo především k veselohrám a hudebním komediím, které lépe souzněly s jeho přirozenou povahou. Velký smysl pro humor, cit pro rytmus komedie a školený hlas s precizní výslovností uplatnil zejména v konverzačních komediích a fraškách, kde zaujal figurami elegánů, furiantů či svérázných postaviček z lidu. Na scénách Městských divadel pražských se představil například jako Jack Chesney (Charleyova teta), Lucenzio (Zkrocení zlé panny), Vilém Harrisson (Prolhaná Ketty) nebo sluha Sancho (Muž z kraje La Mancha).
Z filmových rolí bychom rozhodně neměli opomenout jeho účinkování v populárních seriálech Hříšní lidé města pražského, Pan Tau nebo neméně oblíbené filmy Pěnička a Paraplíčko, Smrt černého krále či Drahé tety a já.

Soukromí i kariéru Stanislava Fišera poznamenala náročná životní zkouška, když v důsledku vážné nemoci přišel o hlas, výrazový prostředek nejen pro dabingového herce nejcennější. Navzdory této pro mnohé zcela nepřekonatelné překážce zůstal nadále oddán své celoživotní profesi a svůj úděl nesl velmi statečně. Třebaže se jeho herecký rejstřík musel nové situaci zásadně přizpůsobit, diváci ho na jevišti Městských divadel pražských nepřestali vídat. Poslední herecké příležitosti na jeho domovské scéně mu nabídl režisér Miroslav Hanuš v inscenacích Šakalí léta (2007) a Pan Kaplan má třídu rád (2009).