Deep Blue Sea v přenosu NT Live
autor: archiv divadla
zvětšit obrázekV přenosu NT Live tentokrát poslala britská divadelní scéna do světa hru Terence Rattigana Deep Blue Sea (1952). Ve své vlasti je autor více nežli dvaceti her opakovaně uváděn na scénu, a tato jeho hra je považována za jednu z největších hereckých příležitostí pro zralou herečku. Je až kupodivu, že u nás zatím nezískal příliš velkou pozornost překladatelů a inscenátorů (pozn. což by se podle zákulisního cvrkotu mělo v brzké době změnit). Rattiganovo Hluboké modré moře, jak lze název prvoplánově přeložit, má mnoho skrytých významů, potažmo mnoho děsivých hlubin. Autor se v ní noří do psychiky frustrované ženy, která z jistoty „chladného“ manželství utekla k vášnivému, ale ke zkáze předurčenému vztahu s mladým partnerem. Příběh se odehrává krátce po válce, a všichni jsou tedy válečnou dobou silně poznamenáni, v životním rozletu jaksi zmrazení - marně hledají smysl života.
Druhou velkou hlubinou temně modrého moře je příběh, který stál u zrodu tohoto dramatu. Rattigan jako (v padesátých letech nutně utajený) homosexuál prostřednictvím hry vypráví o dramatickém a tragickém vztahu s partnerem, který jej opustil, ale v dalším vztahu štěstí nenalezl a spáchal sebevraždu. Z tohoto traumatu se autor nikdy nevzpamatoval – a Hluboké modré moře je považováno za jeho nejvíce autobiografickou hru.
V nejmenším sále londýnského Národního divadla Lyttelton hru inscenovala režisérka Carrie Cracknellová, která se proslavila v rámci Národního divadla inscenací Médei, a poté Norou (Domečkem pro panenky) v Young Vic Theatre, která získala množství divadelních ocenění včetně Olivier Award. Cracknellovou zajímá ženská problematika, a dokáže společně se svými protagonistkami poutavě zprostředkovat nejen vnitřní svět ženy, ale i její vztah ke světu, které je obklopuje. Hlavní hrdinku Hester ztvárňuje Helen McRoryová, která si spolupráci s Cracknellovou vyzkoušela už před časem v Médei. Dobrými pomocníky pro vytvoření sugestivní atmosféry přízračného, rozplývajícího se světa šedivého činžáku vytvořili scénograf Tom Scutt a light designer Guy Hoare. Celý příběh se odehrává v jednou pokoji, průhlednými stěnami ovšem vidíme nejen do vedlejší místnosti, ale také na schodiště a do rozostřených interiéru dalších bytů. To dává divákům pocit neustálého „dozoru“ ostatních nájemníků, kteří přinejmenším tuší, co se odehrává za zdí, a chvílemi vstupují do interiéru bytu Hester. Rattigan předepsal šokující začátek, kdy u plynového topení leží nehybná postava (ve skutečnosti právě takto skončil jeho bývalý partner, a ve hře hrdinčině sebevraždě zabránilo pouze to, že nehodila peníz do automatu, a plynové topení se vypnulo). Do místnosti postupně přicházejí zachránci - laskavá správcová (Marion Baileyová), mladí manželé Welchovi (Yolanda Kettleová a Hubert Burton) a nakonec někdejší doktor Miller (Nick Fletcher), kteří se snaží Hester pomoci, ale také ji povzbudit. Ale jak se ukazuje, frustrované Hester pomoci není, i když závěr hry vlastně přináší „happy end“ – smíření se životem, po čechovovsku „Musí se žít“ ! Každý z protagonistů nich má svůj příběh, své stresy, utajené a nesdělitelné příběhy osamělosti a touhy, nenaplněné nadějí a výrazně sexuálně motivované frustrace. Stejně tak i dvě mužské postavy, které fiktivně zápolí o Hesteřinu přízeň – opuštěný manžel, vážený soudce Collyer, který přese všechno by rád přijal svou ženu zpět (Peter Sulivan), tak i někdejší válečný zkušební letec Freddie Page (Tom Burke), který svou lehkovážností a pitím přebíjí prázdnotu, kterou pociťuje v klidné době míru jako nezaměstnaný, a zároveň zmatek z toho, že přináší všem kolem sebe zkázu. Spodní proudy, které číhají v hlubokém moři emocí a tužeb, mrazí. Nejsilněji je dokáže zprostředkovat právě Helen McRoryová jako nešťastná Hester, postava nadčasová ve svém trápení, pocitu prázdnoty, neschopnosti rozumem zvládnout emoce, které ji nezadržitelně stahují do hlubin a k sebezničení. McRoryová rozehrává rejstřík nejrůznějších emocí, od zdánlivého klidu, sympatické vstřícnosti, až k nesnesitelné hysterii a sebeponížení, s níž se domáhá pozornosti partnera, který ji opouští, zatímco toho, kdo otevírá náruč, odmítá. Druhou nejvýraznější postavou inscenace je záhadný Mr.Miller Nicka Fletchera, o jehož osudu se toho příliš nedozvíme. Ale právě jeho hořké tajemství, kvůli němuž musel opustit profesi lékaře, dotváří důležitou emocionální atmosféru, která vypovídá o nesdělitelnosti vlastního trápení a nemožnosti jeho sdílení.
TIP!
Časopis 13 - rubriky
Časopis 13 - sekce
HUDBA
Jana Kirschner vydává nové album
Oceňovaná zpěvačka a skladatelka přichází s dlouho očekávaným novým albem Obyčajnosti. Je oslavou všedních dnů celý článek
OPERA/ TANEC
Radim Vizváry na prestižním Belgrade Dance Festival
Přední český mim Radim Vizváry vystoupil na 21. ročníku Belgrade Dance Festival, jednoho z nejvýznamnějších ev celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Bohumil Hrabal legendární spisovatel
Hrabalova chata
Legendární chata slavného spisovatele prochází rekonstrukcí. Středočeský kraj koupil chatu celý článek