Scéna.cz 

O myších a lidech – nejen o výdrži

Městské divadlo Zlín představilo předposlední inscenaci sezóny titul O MYŠÍCH A LIDECH, jejíž premiéra se odehrála ve Velkém sále MD Zlín 20. dubna 2013. Inscenace vychází z románové předlohy Johna Steinbecka, který příběh z období hospodářské krize první poloviny 20. let na farmách amerického Jihu sám zdramatizoval. Podle překladu Oty Ornesta jej pro zlínskou scénu upravil Ivo Krobot (ve spolupráci s dramaturgem Miroslavem Ondrou), který zde titul rovněž režíroval.

Scénograf Václav Špale vytvořil „realistickou scénu“ farmy, kde část scény pokrývají balíky slámy. Bluesovou atmosféru drsného prostředí a vztahů navozuje živá hudba v podání kapely Dixiestation (v hudební spolupráci Zdenka Kluky).

Režisér Ivo Krobot nehledá složité jevištní obrazy. Režijní taktovku vede v duchu realistického divadla (když oheň, tak s pořádným dýmem… živý pes… ) velmi citlivě, klade důraz na herecký projev, ale záměrně se vyhýbá přepínání sil jednotlivých postav. Do hlavních rolí George a Lennieho obsadil Radovana Krále a Josefa Kollera. Motivy jejich společného putování nejsou nikdy odhaleny. Divák si tak může vybrat, zda George jedná z vypočítavosti, solidarity nebo lítosti. Snad autor namíchal ode všeho trochu. Oba kamarádi hledají práci, a jednoduchý Lennie dostává přesné instrukce, jak se má chovat. Čeho se mu nedostává na duchu, nahradí silou - díky tomu je užitečný pro hrubou farmářskou práci. George doplňuje Lennieho nejen coby „kápo“ (míněno v dobrém smyslu), ale také svým neustálým sněním, které dodává naději.

Josef Koller dokázal na jevišti dokonale prokreslit postavu Lennieho se všemi esencemi – surovostí k zvířatům, tiky v obličeji, odzbrojující naivitou, ale i obrovským strachem ze svých činů. Radovan Král jako George je snílek, hledá kotviště, ale zejména lásku. Do děje vstupuje Curleyová v podání Markéty Kalužíkové, která má sice dobře nakročeno, ale v postavě se nakonec spíše ztrácí. Zaujme epizodní role černého Crookse, v němž Luděk Randár nabízí zrcadlo duše otřískané životem, které už snad ani nejde více rozbít. Ivan Řehák ztvárnil postavu invalidního stárnoucího Candyho. Zajímavě načrtává drama člověka na konci života, který má obavy, jakým způsobem bude dále užitečný a prospěšný. Tato skutečnost je podtržená příběhem se psem, kterého Candy nakonec dává oproti očekávání utratit. Ve vztahu k jeho osobě velká absurdita. Vždyť to samé by se v nadsázce mohlo stát i jemu.
Do děje okrajově zasahuje jednoduchý a protřelý Carlson (Jan Leflík), či surový Curleyoho syn (Pavel Vacek), z něhož povrchnost jen čiší.

Myši a lidi – zajímavé srovnání. Nabízí divákovi možnost několika výkladů – podtržení šedivosti života, kterým jen tak proplouváme, ale zároveň kontrasty v chování jednotlivců. Hlavní postava Lennie se baví odchytáváním myší, s nimiž si hraje tak dlouho, až je zahubí. A to je jen „hladí“ a je k nim „laskavý“. Jací jsou lidé mezi sebou? Také jsme k sobě „laskaví“ a jen „se hladíme“? Kdo koho udolá – hromotluk slabého, chytrý hromotluka nebo na síle ani chytrosti nezáleží? Důležité je, co kdo a od koho vydrží...