Scéna.cz 

Zdeněk Kluka na Hamletovské téma

Zdeněk Kluka, brněnský rockový bard, připravuje scénickou hudbu k nastudování Hamleta, W. Shakespeare. V režii Iva Krobota a s novým překladem od Martina Hilského uvede Národní divadlo dne 20. prosince 1999.

"Bubeník, zpěvák a kapelník Zdeněk Kluka, už dneska nerad slýchá věcné vzpomínání na slávu Progress Organization (založeného 1968). "Byli jsme tenkrát mladí, a dost. model s dvojkou ve znaku, to byla docela jiná kapitola!" Mohli bychom jí dát jednoznačný podtitul: Zápas o vlastní pojetí rockové opery. První pokus na kiplingovské téma (album Mauglí, 1978) zůstal v půli cesty. Pravou a úspěšnou prověrkou tvůrčích schopností na větší ploše se stal až Dialog s vesmírem, rockové sci-fi, spojené se jménem autora námětu a textů Oskara Mana. Už tady si členové skupiny v rolích hudebních skladatelů vytýčili svůj příští směr někde uprostřed mezi hardrockovou agresivitou a baladickou písničkovou melodičností..." /Volná citace z přebalu alba Třetí kniha džunglí, autor František Horáček. 1982/.
Poté přišel na řadu projekt Mozek, a poslední v historii Progres 2, tehdy pod názvem formace Progres -- Pokrok, byl projekt Otrava krve.
Zdeněk Kluka na základě zkušeností s realizací a komponováním monotématických projektů začal skládat scénickou a divadelní hudbu. Za sebou má nesčetnou řádku divadelních inscenací. Komponování scénické hudby se věnuje od roku 1977, kdy ho Peter Scherhaufer, režisér Divadla Husa na provázku, angažoval pro scénickou hudbu ke hře Červený smích. Scénickou hudbu od Zdeňka Kluky jsme mohli v uplynulých letech slyšet také v Národním divadle v Brně, v Moravském divadle v Olomouci, v Městském divadle Zlín, v Národním divadle Moravsko-slezském v Ostravě a v mnoha dalších scénách včetně Národního divadla v Praze.
Hamlet v Národním divadle, Hamlet -- muzikál, nebojíte se konkurence? "Pravdou je, že Čechy jsou "přehamletovány". Ale konkurence se určitě nebojím, neboť se jedná o úplně odlišné žánry: muzikál a činohru."
Můžete nám trochu přiblížit, zda jde o hudbu převážně "podbarvující nebo předělovou"? "Využíváme více různých médií. Jednak bude hrát živá kapela činohry ND, která bude interpretovat dobovou hudbu a předěly, některé fanfáry a taneční vstupy. Dále se část hudby předtočí, zejména podkresové pasáže pro některé atmosféry.
Do třetice bude na jevišti živý hudebník, ten bude obsluhovat percuse a bubny." Kdo to bude? "Nechte se překvapit."
Dotočenou hudbu tvoří elektrické nebo akustické nástroje? "Spíš atmosféry, různé zvuky a převážně syntetyzátory. Když natočím nějaký zvuk, který lidské ucho není schopno vnímat, protože je slabý, a poté jej zesílím, vznikne zvuk velmi zajímavý a hlavně neznámý. Například můžete slabě ťukat na tenký papír... Takové zvuky to jsou, zdánlivě nehudební a trikové."
Uslyšíme v inscenaci Hamlet převážně renesanci nebo "Zdeňka Kluku"? "V inscenaci zazní jak renesance a variace na ni, tak Kluka."
Jak se dělá scéna nebo jak se navrhují kostýmy, to si mnoho čtenářů dokáže představit, ale jak vzniká scénická hudba? Mohl byste nám proces tvorby přiblížit? "Zastávám názor, že scénická hudba v činohře by neměla být dominantní. Hudba má sloužit a pomáhat tomu, aby se slovo a akce lépe prosadily.
Scénická hudba vzniká postupně. Zúčastňuji se od prvého počátku zkoušek. Určité představy má režisér, s některými nápady přicházím sám.
Na další zkoušku přijdu třeba s demo nahrávkou, nebo si přinesu hudební nástroj, hudbu pustíme pod scénu, a pokud sedí, a místo, jež jsme vybrali, je správné, tak hudební motiv dále propracuji. V dané inscenaci se rovněž vyskytují místa, která se nemusí prověřovat, neboť jsou daná. Jinak ve své podstatě je vše otázkou pokusů a omylů."
Dáváte ponejvíce na slovo režiséra? "Mám své pravidlo, že režisér je člověk, který má do toho co mluvit nejvíc. Nabízím mu určité alternativy a variace a jenom on má nejsvětější právo rozhodnout o jejich přijetí, či zavrhnutí. Jeho rozhodnutí ctím."
Děkujeme za rozhovor.