Scéna.cz 

Světový den divadla - 27. března

Myšlenka slavit každoročně Den divadla vznikla v roce 1961 na kongresu ITI (nejvýznamnější mezinárodní nevládní organizace pro scénická umění). Smyslem a cílem tohoto Světového dne divadla je přimět divadelníky na jevištích i obecenstvo v sálech k zamyšlení nad posláním a úlohou divadla, vyjádřit solidaritu divadelníků celého světa, podpořit jejich úsilí o prosazování základních morálních a společenských vlastností uměleckými prostředky, napomáhat myšlenkám mírového soužití a vzájemného porozumění mezi národy. UNESCO stanovilo datum oslav na 27. března (den zahájení přehlídky „Divadlo národů“ v Paříži) a zařadilo jej do svého Kalendáře výročí. A tak se od roku 1962 tento svátek slaví nejrůznějšími způsoby (nyní ve 100 zemích světa).

Každoročně požádá Mezinárodní divadelní ústav některou z významných světových divadelních osobností k napsání poselství, které je pak čteno dne 27. března ve všech divadlech na celém světě. Prvním autorem poselství byl v roce 1962 Jean Cocteau, poté následovala řada významných osobností jako Arthur Miller, Laurence Olivier, Eugene Ionesco, Peter Brook, Richard Burton, Edward Albee, Jean-Louis Barrault, Helen Weigelová, Dimitrij Šostakovič, Pablo neruda, Luchino Visconti. Tankred Dorst. V roce 1994 byl autorem Poselství Václav Havel. Kromě čtení poselství na divadlech, ale i v médiích jsou oslavy spojovány s charitativními představeními, zahájením divadelních festivalů, pořádáním sympozií a konferencí, vyznamenávání hereckých osobností, ale i vydáváním speciálních poštovních známek a razítek k tomuto dni, plakátů ad.
Autorkou letošního poselství je Ariane Mnouchine, režisérka pařížského Théatre du Soleil, které právě oslavilo 40 let trvání.
Pomoc!
Divadlo, pomoz mi!
Spím. Probuď mě
Jsem ztracen v temnotách, veď mě, alespoň až ke svíčce
Jsem lenivá, zahanbi mě
Jsem unavený, pozvedni mě
Jsem lhostejný, uhoď mě
Zůstávám lhostejná, rozbij mi hubu
Bojím se, povzbuď mě
Jsem nevzdělaná, pouč mě
Jsem obludná, polidšti mě
Jsem namyšlený, rozesměj mě
Jsem cynický, vyveď mě z míry
Jsem hloupá, proměň mě
Jsem zlá, potrestej mě
Jsem panovačný a krutý, bojuj se mnou
Jsem pedantka, vysměj se mi
Jsem obyčejný, pozvedni mě
Jsem němá, rozvaž mi jazyk
Už nesním, nazvi mě zbabělcem a pitomcem
Zapomněl jsem, zahrň mě pamětí
Cítím se stará a zapšklá, vyburcuj dětství
Jsem ztěžklý, obdař mě hudbou
Jsem smutný, jdi hledat radost
Jsem hluchá, ať v bouři zaburácí bolest
Jsem vzrušený, přivolej moudrost
Jsem slabá, rozžehni přátelství
Jsem slepý, povolej veškeré světlo
Podlehla jsem ošklivosti, přivolej vítěznou krásu
Naverbovala mě nenávist, obdař mě veškerou silou lásky