Káťa Kabanová - výjimečný zážitek konce sezony Národního divadla
autor: archiv divadla
zvětšit obrázekSlavný francouzský spisovatel Louis Aragon charakterizoval režii Roberta Wilsona jako to, „o čem jsme my, kteří jsme stáli u zrodu surrealismu, snili, aby přišlo po nás a překročilo nás”. Po osmi letech se tento vynikající režisér a jeden z nejvyhledávanějších divadelních tvůrců současnosti vrátil do Národního divadla v Praze – po Osudu se ujal další opery Leoše Janáčka, Káti Kabanové. „Toto mimořádné nastudování je pro nás vrcholem operní sezony 2009/2010. Hluboký vhled do Janáčkovy hudby a strhujícího příběhu Káti transformuje divadelní mág Robert Wilson do skutečně originální scénické vize,“ konstatuje Jiří Heřman, umělecký šéf opery Národního divadla. „Divák nového nastudování bude svědkem mistrovské jevištní stylizace v podání předních českých sólistů a sugestivním nastudování Tomáše Netopila. Ojedinělé čtyři reprízy na přelomu června a července jsou v plném prodeji.“
Robert Wilson je proslulý posouváním hranic divadla. Jeho práce jsou typické strohým a precizním vizuálním stylem, vycházejícím z ojedinělého vnímání času a prostoru. Vedle režie Káti Kabanové je rovněž autorem scénického a světelného designu. Hudebníky povede šéfdirigent orchestru Národního divadla Tomáš Netopil. V pěveckých partech se představí Christina Vasileva / Maria Kobielska coby Katěrina /Káťa, Luděk Vele jako Savjol Prokofjevič Dikoj, Yvona Škvárová / Eva Urbanová coby Marfa Ignatěvna Kabanová nebo Aleš Briscein jako Boris Grigorjevič. V této sezoně bude Káťa Kabanová uvedena jen čtyřikrát: 26. a 28. června (premiéry) a 30. června a 1. července.
Káťa Kabanová, komponovaná podle dramatu A. N. Ostrovského Bouře a uvedená poprvé v Brně roku 1921 souvisí tematickým zaměřením velice těšně s Její pastorkyňou: citová svoboda a nekonformnost lidského jednání je dušena vnějším řádem, který chrání pouze toho, kdo jej bezezbytku respektuje.
Káťa Kabanová zahajuje Janáčkovo závěrečné a zároveň vrcholné tvůrčí období. Najdeme v ní typickou Janáčkovu hudební řeč soustřeďující se na intenzivní a vypjatě emotivní vykreslení postav. Ze čtyř posledních autorových oper je tato patrně nejosobnější, uvědomíme-li si paralelu, kterou Janáček vytvořil mezi postavou Káti a Kamilou Stösslovou. Janáček, sám ženat, byl do vdané Kamily vášnivě a slepě zamilovaný a bezesporu vložil do své opery mnoho z frustrovaného citu vůči ní. Tento problém však v Kátě Kabanové proměnil a povýšil na všeobecné téma ženy v sebezničujícím dilematu rozumu a citu.
TIP!
Časopis 22 - rubriky
Časopis 22 - sekce
DIVADLO
Recyclus coitus: neotřelé a mladé vidění světa
Divadelní soubor Maso krůtí představil v prostoru NoD svůj nový projekt RECYCLUS COITUS. Název projektu nemohl celý článek
HUDBA
Living Colour přivezou svou funkmetalovou smršť
Living Colour. Kultovní newyorská kapela, která zcela zásadně ovlivnila světovou hudební scénu, se po letech v celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Filmové tipy 22. týden
Tátova volha
Matka s dcerou se vydávají ve starém autě za nečekaným tajemstvím a skrytými vztahy zemřelého celý článek